Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
končí léto, což pro mnohé znamená návrat do reality všedního dne, děti se vrací do školy a dospělí vzpomínají na dovolené už opět v zaměstnání.
Pro řadu lidí je ale tento čas také nepříjemnou konfrontací s jejich finanční situací. Na dovolené nebyli a asi ani dlouho ještě nebudou, protože mají dluhy, které jen horko těžko splácí. Ačkoli to není příliš letní a už vůbec ne odpočinkové téma, zaměřujeme se v tomto čísle zpravodaje na fenomén chudoby, která dluhy často generuje.
I chudoba a dluhy totiž mají svůj genderový rozměr, na který jsme se hned v několika příspěvcích pokusili poukázat. Když se začtete do článku Ani dluh nás nerozdělí, který popisuje život dvou rodin, které mají se zadlužením bohaté zkušenosti, zjistíte, jak velký vliv právě v této problematice gender má. Mladé ženy a dědičnost chudoby zase poukazuje na to, že bída je u žen tak trochu dědičná záležitost, dává ale naději v podobě možných opatření, která dědičnost chudoby mohou zvrátit. Osobně doporučuji článek Obchod s bídou, kde se dozvíte, s čím vším se dá „obchodovat“ a jak nebezpečné jsou praktiky subjektů, které nabízí půjčky, ale i oddlužení.
Závěrem bych ráda upozornila na téma prostituce, které jsme otevřeli v článku Jak na prostituci? Prostor dostaly dva rozdílné pohledy na věc, takže si čtenář i čtenářka mohou udělat svůj názor na to, jestli je vhodnější cesta legalizace prostituce, nebo spíše kriminalizace zákazníků. Zajímavý je také rozhovor s režisérkou Robin Hauser Reynolds jejím novém filmu CODE, který poukazuje na problematiku nerovného zastoupení mužů a žen v IT.
Přeji hezké čtení v souvislostech
Markéta Štěpánová
šéfredaktorka
Největší úskalí, které vidím, je, že dluhy mohou dosáhnout v podstatě neomezené výše. Jak je možné, že se dluh může zvýšit o více než 100 procent? Dalším problémem je, že pro nemajetné lidi je v podstatě nemožné se svého dluhu zbavit. K osobnímu oddlužení potřebujete pracovní smlouvu a tu málokdo má. Dalším úskalím jsou exekuce – práva exekutorů, exekuce na dávky. Exekutor vám může zabavit část peněžité pomoci v mateřství nebo dávky v hmotné nouzi. Může vám být zablokován účet, ze kterého si nemůžete nic vybrat. Pokud bydlíte u někoho doma, exekutor může zabavit majetek této osoby, a ta pak musí těžce dokazovat, že je její. A je toho samozřejmě ještě víc.
Co s tím? Snížit odměny exekutorům a náklady na exekuce, umožnit lidem bez majetku zažádat o odpuštění penále a dalších nákladů zvyšujících dluhy. Zrušit možnost exekuce na dávky a zablokování účtu. Snížit pravomoci exekutorů. Neumožnit prodej dluhů vymahačským firmám. Zakázat reklamy na půjčky. Odpustit nemajetným lidem dluhy od dopravních podniků, většina z peněz se již do dopravních podniků stejně nevrátí. To jen tak pro začátek.
Předlužení lidé bývají považováni za nezodpovědné, v lepším případě za negramotné. A tak široký společenský konsensus zní: chovejte se zodpovědněji a zvyšujte svoji gramotnost. Tak snadné to ale není. Zatímco v oblasti pracovního práva či nájemního práva požívá slabší strana vysokou míru ochrany, v případě financí se tak nějak předpokládá, že jde o byznys, kde každá strana je svéprávná. Přitom půjčit někomu peníze je riziko a když stát převezme roli snaživého výběrčího, tak řada věřitelů přestane sama posuzovat riziko a předlužení je na světě. Jediné k čemu se politická reprezentace za posledních 10 let zmohla je tvorba bezzubých regulací projevujících se narůstáním objemu papírů a podpisů. Když nevzdělaný člověk ale podepíše, že byl se všemi riziky, seznámen, tak je vše pořádku a daňoví poplatníci se mohou skládat na jeho exekuci. Racionálnější by bylo navrátit věřitelům jejich riziko a zodpovědnost a zbavit je papírů. Když někdo půjčí chudému člověku, měl by náklady na toto dobrodružství nést sám, tak to je ve vyspělých demokraciích jako je Švýcarsko či USA již po staletí a tento model se osvědčil.
Za sebe vidím dvě velké oblasti. První souvisí se vznikem dluhu, druhá se týká dopadu existence dluhu na dlužníka a jeho domácnost a následky případného předlužení. Někteří lidé, kteří si půjčují peníze, nevěnují dostatečnou pozornost všem důležitým okolnostem. Mezi ty patří zejména smluvní podmínky, za nichž si půjčují a zda jsou schopni bez potíží splácet, a to i v případě výpadku příjmu. Mnoho lidí nemá přehled o tom, kolik vlastně měsíčně ve skutečnosti utratí, pro někoho je pak opravdu velmi obtížné našetřit si byť malou finanční rezervu. Dluhy navíc nevznikají jen tak, že si člověk někde půjčí, problémy může udělat i nečekaně vysoký nedoplatek na elektřině či plynu, účet za telefon apod. Pokud s takovým výdajem rozpočet domácnosti nepočítá, může dojít k rozvoji dluhové spirály i kvůli pár tisícům. V naší poradně pak vidíme i následky, které potíže se splácením mají, a přitom se může jednat také o klienty, kteří ještě s vypětím všech sil splácet zvládají. Je to velký psychický tlak, který může mít negativní vliv i na zdraví člověka a jeho schopnost pracovat. Zároveň je to tlak i na rodinné a přátelské vztahy, zvlášť pokud si klient začne od příbuzných a známých půjčovat rovněž. O exekucích nemá smysl se rozepisovat, nicméně v praxi se můžeme setkat i s jinými právními dopady neplacení závazků a to trestními. Dluh na výživném stále patří mezi trestné činy, u nichž je riziko trestu odnětí svobody. Máme trestný čin úvěrového podvodu, poškozování věřitele atd. Také tyto věci někteří naši klienti řeší. Částečným řešením je zcela jistě prevence, zejména zdělávání všech věkových skupin obyvatel. Ani ta však není všemocná a je potřeba věnovat pozornost i systému vymáhání dluhů. Ten by neměl dlužníka všemi myslitelný způsoby "vyždímat", na druhou stranu je důležité, aby i věřitelé, kteří mají oprávněné nároky, byli co nejvíce uspokojeni.