Je smutným faktem, že ženy jako skupina jsou na celém světě ty chudší – patří jim mnohem méně majetku a vydělávají si podstatně menší peníze než muži. Na vině je patriarchát, tedy celý systém nerovností, který ženy předurčuje k nejistým a méně placeným pozicím, k neplacené práci a k nižším důchodům. Chudoba materiální ale vede i k té v ostatních oblastech: menší příjem znamená menší šanci na vzdělávání a dobrou zdravotní péči, takže se ženy pak dostávají do bludného kruhu, kde se stále snižuje jejich schopnost lépe vydělávat (Wikipedia 2015).
V ČR se stále výrazněji objevuje fenomén „pracující chudoby“ – tedy lidí, kteří sice mají zaměstnání, přesto však nevydělávají dost na zabezpečení všech svých potřeb – a ten má také ženskou tvář. Dalibor Holý z Českého statistického úřadu uvádí: „Problém pracující chudoby ohrožuje mnohem více ženy než muže. V celé EU je podíl chudých výdělků u žen 21 %, zatímco u mužů jen 13 %. V Česku je disproporce ještě větší, třináctiprocentní zůstává u mužů – stejně jako v EU, ale pracujících žen s nízkou mzdou je 24,5 %, tedy každá čtvrtá! Vysoká pravděpodobnost nižších mezd byla u zaměstnaných do 19 let věku, kde byl medián mezd 14 153 Kč, u žen dokonce jen 12 822 Kč“ (Holý 2014).
Specifickou skupinou jsou pak matky samoživitelky - ty totiž patří k nejchudším skupinám ve společnosti a jejich tíživá sociální situace pak dopadá i na jejich děti. Mezinárodní organizace bojující za práva mladých žen YWCA tvrdí ve své zprávě britskému parlamentu, že chudobou jsou také více ohroženy nezletilé matky než ženy, které se rozhodnou mít dítě v pozdějším věku (Parliament House of Commons 2008). Zda je to tak i v ČR, se můžeme jen dohadovat. Výzkumem chudoby mladých žen se zde nikdo specificky nezabývá.
Postavení mladých žen je výrazně ovlivněno situací rodiny, z níž pocházejí. Takzvaný kruh chudoby, tedy sada faktorů či událostí, kvůli nimž se chudoba v rodině předává z generace na generaci, je ovlivněn i faktory genderovými jako jsou nižší výdělky z důvodu péče o děti či jiné závislé osoby, nebo diskriminace na trhu práce. Dochází tak k neustále se posilující feminizaci chudoby. Chudoba totiž není jen záležitostí materiální – týká se i životních stylů a aspirací i kulturního a sociálního kapitálu. Klára Grombířová, která pracuje v nízkoprahovém klubu pro mládež, říká: „Děti často opakují model rodičů. Nic jiného neznají, nevědí, že by to mohlo být jinak.“ Omezené finanční možnosti rodiny také vedou k omezeným možnostem cestovat (školní výlet, prázdniny), potkávat se s lidmi na bezpečných místech (zajít si popovídat do kavárny) nebo se vzdělávat (vlastní pokoj, klidné místo na studium či vypracování domácích úkolů) – prostě rozvíjet se a poznávat. Přitom právě vzdělávání a sociální kapitál jsou dnes v ČR zárukou výrazně vyšších platů (Holý 2014) a tedy šance na prolomení kruhu chudoby.
Chudobou jsou také ohroženy mladé ženy, které prožily dětství v dětských domovech. V osmnácti letech instituci opouštějí a nemají za sebou žádnou ochrannou a podpůrnou síť rodiny či známých. Jejich osudem bývá často bezdomovectví, kde jednu z mála jistot může znamenat těhotenství a mateřství. „Rodičovství je únik. Je to jistota příjmu aspoň na chvíli, jako matce s dítětem ti spíš dají bydlení v azylu, v sociální sféře taky spíš něco dostaneš, než bez dítěte,“ popisuje bezvýchodnou situaci mladých žen v sociální tísni Grombířová. Jenže – jak už jsme viděli, právě rodičovství je důvodem chudoby matek samoživitelek. Opět narážíme na bludný kruh, z něhož je těžké vykročit.
YWCA tvrdí, že chudoba v mladých ženách vyvolává pocity bezmoci a ztrátu sebedůvěry. To někdy může vést až k závislosti na partnerovi nebo členu rodiny.
Jejich potřeba „zapadnout“ do kolektivu je důležitá pro rozvoj zdravých přátelských vztahů – ale když ve škole nebo v partě nemáte to správné oblečení, mobil nebo svačinu, vytváří to ve vás pocity studu a stigmatizace. Odtud už je jen krůček k rozvoji šikany (Parliament House of Commons 2008).
„Když jste outsider nebo oběť šikany, je hodně těžké být sám sebou. Když mají mladí lidé pocit, že si na základě nějakého činu získají oblíbenost, dělají někdy věci úplně za hranou. Dívky to tak často dělají v oblasti sexu – jsou naprosto, kdykoli a komukoli sexuálně dostupné,“ poukazuje Grombířová.
Chudoba prostě uvrhává dívky a mladé ženy do bezmocnosti a postavení závislosti – na rodičích, na partnerovi, na sociálních dávkách. A genderové nerovnosti a stereotypy se upevňují.
V rámci boji proti chudobě je důležité vidět její věkové a genderové aspekty. Podle YWCA jechudoba mladých dívek klíčový bod pro chudobu žen a dětí – matky předávají chudobu svým dětem a samy přitom dál chudnou. Při boji s chudobou je proto třeba zaměřit se na oblasti vzdělávání, kariérní výchovy, primární prevence a osobnostního rozvoje.
Co tedy dělat především:
Zdroje:
Holý, Dalibor (2014): Problém pracující chudoby se v Česku zhoršuje, 20.12.2014. Český statistický úřad, dostupné zde.
Wikipedia (2015): Feminization of poverty
https://en.wikipedia.org/wiki/Feminization_of_poverty (naposled změněno 10. 8. 2015), (staženo 10. 8. 2015)
Parliament House of Commons. Work and Pensions Committee, 2008: The Best Start in Life? Alleviating Deprivation, Improving Social Mobility, and Eradicating Child Poverty, Second Report of Session 2007-08, TheStationery Office, 2008 (dostupné zde, staženo 10. 8. 2015)
Článek vznikl v rámci projektu Společně pro ženy: pojďme o tom mluvit, podpořený grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů.
Líbil se Vám článek? Přihlaste se k odběru zpravodaje (zdarma).