Klára Kalíšková, Daniel Münich a Filip Pertold ve studii srovnali roční náklady veřejných rozpočtů na jedno dodatečné místo ve školce s průměrnými ročními výnosy veřejných rozpočtů. Přímé náklady představují vynaložené finance státu a obcí na provoz místa ve školce. Výnosy jsou vypočítané na základě pravděpodobnosti, že rodič (většinou matka), který doposud kvůli péči o dítě nemohl pracovat, pracovat začne a začne odvádět do státního rozpočtu daně z příjmu a odvody sociálního a zdravotního pojištění. Naopak se sníží výdaje na sociální dávky.
Pro účely výpočtů byly sledovány domácnosti s doposud nepracující matkou a alespoň jedním dítětem ve věku 3 - 5 let, které doposud žádné zařízení péče o děti nenavštěvuje. Tyto rodiny byly ještě dále rozděleny typologicky podle počtu dětí a jejich věku, což jsou faktory, které také ovlivňují pravděpodobnost návratu matky do práce při využití zařízení péče o děti.
Výpočty výnosů z mezd pro státní rozpočet byly uskutečněny podle dvou scénářů. V prvním scénáři se jedná o matku, která by při návratu do práce získala průměrnou mzdu žen v národním hospodářství. Druhý scénář počítá s výpočtem mzdy podle vzorku žen z reprezentativního šetření ČSÚ a zohledňuje věk, vzdělání, zdravotní stav, kraj bydliště, počet a věk dětí atd. Mzda je zde podstatně nižší než v prvním scénáři.
Ušetřené sociální výdaje veřejných rozpočtů se obecně skládají z podpory v nezaměstnanosti a existenčního minima. V reprezentativním vzorku dotčených domácností, ve kterých je nepracující matka s alespoň jedním dítětem ve věku 3 - 5 let bez mladšího sourozence, je úspora relativně malá, protože většina těchto domácností sociální dávky nepobírá. Pravděpodobně vzhledem k dostatečně vysokým příjmům partnera nebo manžela na ně nepracující matka nedosáhne.
Výzkumný tým dochází k závěru, že okamžitý čistý finanční výnos na jedno dodatečné místo ve školce představuje 10 404 Kč - 36 443 Kč ročně, v závislosti na předpokladech a způsobu odhadu. K tomu je třeba připočíst pozitivní čisté veřejné výnosy 15 800 Kč ročně způsobené nepřímými a dlouhodobějšími efekty. Na straně hrubých výnosů jde především o vyšší daňové a sociální odvody do státního rozpočtu z vyšších budoucích výdělků zaměstnaných žen a na straně nákladů jde o investice a slevu na školkovném.
Autorský tým zmiňuje další sekundární a dlouhodobé dopady zřizování dalších míst ve školkách, které jsou těžko finančně vyčíslitelné a/nebo se jedná o dlouhodobější procesy a vlivy. Může se jednat o kvalitnější a spokojenější život rodičů, kteří umístí své dítě do školky, především lepší možnost slaďovat rodinný a pracovní život. Může to vést i k větší ochotě mladých lidí mít děti. Matky, které se vrátí do zaměstnání dříve, mají šanci na lepší postavení na pracovním trhu i úspěšnější pracovní kariéru. Dětem ze sociálně znevýhodněných rodin může školka pomoci k lepší socializaci a přípravě na školní docházku.
Studie na závěr také konstatuje, že v současně nastaveném systému tato pozitivní zjištění nebudou pravděpodobně pro obce dostatečnou motivací pro zajišťování dostatku míst ve školkách. Je to proto, že vypočítané výnosy veřejných rozpočtů se týkají státního rozpočtu, zatímco náklady se realizují na úrovni obcí. Efektivnímu propojení nákladů a výnosů brání nedokonalý systém řízení, rozdělení pravomocí a neflexibilní distribuce financí a informací mezi státem a obcemi.
Odkaz na celou studii Veřejná podpora míst ve školkách se vyplatí:analýza výnosů a nákladů.
Líbil se Vám článek? Přihlaste se k odběru zpravodaje (zdarma).