Vojačky, bojovnice, mírové aktivistky, odbojářky, disidentky, přeživší. Ženy v době války a represe nebyly a nejsou „pouze“ matky a sestry nebo oběti, ale jsou také aktivními činitelkami a hybatelkami. Je proto nutné si připomínat nejen (často stereotypně vykládaný) genderový rozměr válečných konfliktů či represivních režimů, ale také role aktérů*ek všech pohlaví a genderů. Proto vám v Tipech z knihovny Jiřiny Šiklové přinášíme teoretické i individuální pohledy na genderové aspekty války.
SJOBERG, Laura. Gendering global conflict: toward a feminist theory of war. New York: Columbia University Press, c2013. ISBN 978-0-231-14861-0.
Laura Sjoberg považuje gender a nerovné postavení za klíčové faktory v globálním konfliktu. Konstruuje feministickou perspektivu války na mezinárodní, státní, regionální i individuální úrovni a formuluje řadu proměnných významných pro válečné rozhodování. Patří mezi ně strukturální genderová nerovnost, cykly genderově podmíněného násilí, machismus na státní úrovni, přehlížená role emocí v politických interakcích, genderové chápání moci a mylné vnímání vlastní autonomie a unitární povahy států. Sjoberg také upozorňuje na nedostatečně zmapované oblasti, které mohou být dějištěm „války“: pracoviště, domácnost a dokonce i ložnice. Její zjištění ukazují, že gender je základním pilířem i těch nejmenších taktických a logistických rozhodnutí v násilných konfliktech. Sjoberg redefinuje a navrací kritické čtení do politických, ekonomických a humanitárních dimenzí vojenských konfliktů a vytváří tak feministickou teorii války.
STEGUROVÁ, Karolína. I ženy chtěly bojovat!: československé ženy v britských armádních pomocných sborech ATS a WAAF za druhé světové války. Praha: Academia, 2021. 1938-1953. ISBN 978-80-200-3181-5.
Kniha se zabývá problematikou vojenské služby československých žen v britské armádě v tzv. ženských pomocných sborech, a to zejména ve složkách ATS (Ženské pomocné pozemní sbory) a WAAF (Ženské pomocné letecké sbory). První Čechoslovačky do nich vstupovaly od poloviny roku 1941 a působily na vojenských a leteckých základnách na celém území Velké Británie. Jiné pak od začátku roku 1943 sloužily v pomocných sborech v oblasti Středního východu. V průběhu války touto službou prošlo více než 200 československých občanek. Publikace přibližuje genezi a vlastní organizaci pomocných sborů, průběh náboru a výcviku, vlastní pracovní zařazení i každodenní vojenskou službu československých žen. Zkoumá rovněž úvahy a postupy oficiálních československých institucí v otázce potenciálního zaměstnávání žen ve vojenském prostředí a v širším rámci je zasazuje do praktikované britské válečné politiky a reálií.
HUNT, Swanee. This was not our war: Bosnian women reclaiming the peace. Durham: Duke University Press, 2004. ISBN 0-8223-3355-4.
Kniha je založená na rozhovorech s dvaceti šesti bosenskými ženami, které se snaží o rekonstrukci společnosti po letech zničujících válek. V příbězích, které Swanee Hunt sbírala sedm let, najdete vysokoškolskou studentku pracující na přesídlení uprchlíků a uprchlic, zdravotnici, která založila skupinu na pomoc veteránům a veteránkám, módní návrhářku provozující dvě neziskové organizace, ministryni vlády a profesorku, která přežila Osvětim… a další advokátky, političky, farmářky, novinářky, lékařky, podnikatelky, inženýrky, manželky a matky. Ženy pocházejí ze všech částí Bosny a reprezentují celou škálu tradic, kulturních specifik, věku, společenských tříd a životních osudů. Přes všechny rozdíly mají mnoho společného: všechny prožily a přežily válku a zachovaly si tolik síly, aby dokázaly pracovat na obnově Bosny v duchu ideálů spravedlnosti a humanity zahrnující všechny bez rozdílu vyznání a etnika.
Dále doporučujeme:
BUTLER, Judith. Rámce války: za které životy netruchlíme?. Praha: Karolinum, 2013. Politeia (Karolinum). ISBN 978-80-246-2265-1.
FLIMELOVÁ, Alena a Roman ŠTÉR. Ve stínu mužů: ženy v československých vojenských jednotkách na východní frontě v letech 1942-1945. Praha: Academia, 2021. 1938-1953. ISBN 978-80-200-3231-7.
FRANZ, Philomena. Žít bez hořkosti: příběh německé Sintky, která přežila holokaust. Přeložil Eva ZDAŘILOVÁ. Praha: Kher, 2021. ISBN 978-80-87780-26-8.
JACOBY, Tami Amanda. Women in zones of conflict: power and resistance in Israel. Montreal: McGill-Queen's University Press, 2005. ISBN 0-7753-2953-5.
LINKOVÁ, Marcela a Naďa STRAKOVÁ, ed. Bytová revolta: jak ženy dělaly disent. Praha: Academia, 2017. ISBN 978-80-200-2794-8.
MAZURANA, Dyan E., Angela RAVEN-ROBERTS a Jane L. PARPART. Gender, conflict, and peacekeeping. Lanham, MD: Rowman & Littlefield, c2005. ISBN 0-7425-3633-5.
PEJČOCH, Ivo. Ženy v třetím odboji: kurýrky zpravodajských služeb, převaděčky a příslušnice protikomunistických odbojových skupin. Cheb: Svět křídel, 2014. Svět křídel. ISBN 978-80-87567-63-0.
PLACHÁ, Pavla. Zpřetrhané životy: československé ženy v nacistickém koncentračním táboře Ravensbrück v letech 1939-1945. Praha: Pulchra, 2021. ISBN 978-80-7564-062-8.
SCHEUB, Ute. Mírotvorkyně: jedenáct portrétů žen z celosvětového mírového hnutí. Praha: proFem, 2005. ISBN 80-903626-1-3.
Líbil se Vám článek? Přihlaste se k odběru zpravodaje (zdarma).