V průběhu následujících desetiletí bude mít prodlužování délky života a současně nižší počet narozených dětí za následek výrazné zvýšení podílu osob starších 65 let v populaci. V roce 2060 vystoupá jejich podíl až na 34 % ze všech obyvatel České republiky. V absolutním vyjádření se bude jednat o 3,2 milionu seniorů. Tento vývoj je z demografického hlediska naprosto přirozený a nijak se neliší od vývoje v zemích západní nebo severní Evropy. Naopak bude ubývat osob v produktivním věku a zhruba od roku 2025 se zcela změní poměr osob v produktivním a postprodukčním věku. Pokud bereme v potaz čistě demografické hledisko, tak v současné době přichází a odchází z trhu práce přibližně stejný počet osob, mezi roky 2030 až 2040 bude trh práce přicházet o 40 až 50 tisíc potenciálních pracovních sil ročně, a to především z toho důvodu, že na trh práce budou přicházet velmi slabé populační ročníky a naopak odcházet silné populační ročníky ze sedmdesátých let.
Význam starších osob na trhu práce se tedy bude dále zvyšovat. Již v současné době pozorujeme významný nárůst zaměstnanosti ve věkových skupinách 55-59 let, 60-64 let a 65 a více let. V roce 2010 činila míra zaměstnanosti osob ve věku 55-59 let 67,1 %, v roce 2013 73,5 %, což je nárůst o 6,4 procentního bodu během tří let, v rámci EU28 patříme v tomto ohledu mezi státy s nejdynamičtějším vývojem. Podobně je tomu i ve věkové skupině 60-64 let, kdy v roce 2010 činila míra zaměstnanosti v této věkové skupině 25,2 %, v roce 2013 již 30,1 %. V prvé řadě je způsobena vyšší úroveň zaměstnanosti zvyšující se hranicí odchodu do starobního důchodu. Ovšem nejenom zvyšující se hranice odchodu do starobního důchodu, ale i jednoznačně deklarovaný úmysl pracovat i po překročení důchodového věku, přetváří a především v budoucnu bude přetvářet trh práce. V poslední době navíc i narůstá počet pracujících starobních důchodců, a to i přes zvyšující se věk odchodu do starobního důchodu. V první polovině roku 2013 pracovalo 145 tisíc starobních důchodců, tj. 11,5 % z celkového počtu 1 262 tisíc seniorů v důchodovém věku do 70 let.
V šetření z roku 2012 (Přechod do důchodu) se téměř 42 % dotázaných vyjádřilo, že plánuje nadále pracovat i po odchodu do starobního důchodu. Převážná většina z nich odpověděla, že jejich motivací jsou finanční důvody. Lze to vysvětlit napodobováním vzorů ze západních zemí Evropy. Současní padesátníci většinu svého pracovního života již strávili po roce 1989 a postupně si zvykali na vyšší životní standard či jinak řečeno vyšší kvalitu života.
Trh práce je ovšem různorodý, a tak priorita pracovat se významně liší např. podle kraje bydliště, klasifikace zaměstnání, ale především podle nejvyššího dosaženého vzdělání. Z pohledu vykonávaného zaměstnání je zcela jednoznačně vyšší úmysl pracovat i po dosažení věku odchodu do starobního důchod u Zákonodárců a řídících pracovníků a v hlavní třídě Specialisté (přibližně 60 %). Zdaleka nejméně je to v manuálních profesích s nižší kvalifikací, kde tento podíl nepřekračuje jednu třetinu (Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci, Obsluha strojů a zařízení, montéři). Podobné rozdíly jsou i podle nejvyššího dosaženého vzdělání, kdy největší zájem pracovat po dosažení starobního důchodu mají osoby s vysokoškolským vzděláním (63,4 %), nejméně pak osoby se základním vzděláním (32 %). Naopak v krajském členění rozdíly již tak patrné nejsou, pouze kraj Hlavní město Praha se vymezuje vyšší ochotou pracovat i po dosažení starobního důchodu. Obecně roste zájem o práci na částečné úvazky, s tím však nekoresponduje český trh práce, který částečné úvazky příliš nepreferuje.
Finanční prostředky získané pouze ze starobního důchodu by v mnoha případech životní úroveň řady lidí snížily.To jednoznačně dokumentují čísla ze šetření SILC (Životní podmínky). Pracovní aktivita starobních důchodců velmi výrazně ovlivňuje příjmy domácností starších osob. Domácnosti pracujících důchodců patří mezi ty s nejvyšším příjmem na osobu. Jejich celkové zastoupení je však v současné době nadále relativně nízké.
Postavení starších osob v České republice je velmi specifické. Například v porovnání se státy severní a západní Evropy český trh práce osobám nad 55 let situaci příliš neulehčuje. Dominance úplných úvazků způsobuje jednoznačný předěl mezi ekonomickou aktivitou a neaktivitou, kdy s věkem odchodu do důchodu ekonomická aktivita prudce klesá. Na rozdíl právě od států na západ a na sever od nás nefunguje tzv. postupné odcházení do ekonomické neaktivity, kdy si pracující postupně zkracují svůj pracovní úvazek.
Na druhé straně nelze říci, že by skupina starších osob byla nejvíce ohroženou skupinou na trhu práce, pokud posuzujeme daný jev dle úrovně nezaměstnanosti. Těmi jednoznačně nejohroženějšími jsou osoby vstupující na trh práce (studenti) a matky vracející se po dlouhé době z rodičovské dovolené. V tomto kontextu lze pak vnímat nižší nezaměstnanost osob ve věku 50-64 let než je celková míra nezaměstnanosti 15+, a to po celé sledované období od roku 2006 do roku 2013. V poslední době kvůli zhoršenému postavení mladých lidí činil rozdíl dokonce více než jeden procentní bod.
Je nutné říci, že nejde o české specifikum, spíše naopak. V evropském srovnání se pouze Německo vyznačuje nižší celkovou mírou nezaměstnanosti než mírou nezaměstnanosti osob ve věku 55-59 let. V tomto srovnání náleží České republice právě po Německu, Bulharsku a Nizozemí čtvrté místo, dále následuje Slovensko. Lze odvodit, že méně příznivé postavení starších osob je zde dáno odvětvovou orientací na průmysl. Naopak vůči seniorům nejvstřícněji tento ukazatel vychází především v zemích jižní Evropy, kdy dokonce v Itálii zmíněný index dosáhl hodnoty pouze 48,3 %. Zmíněné nízké hodnoty jsou však na úkor nepružného trhu práce v těchto státech, a tím pádem velmi špatného uplatnění mladých lidí na trhu práce.
Líbil se Vám článek? Přihlaste se k odběru zpravodaje (zdarma).