Jak všichni víme, Skandinávské země patří v oblasti vyrovnaného zastoupení žen a mužů k nejprogresivnějším a v celosvětových žebříčcích, které hodnotí míru reprezentace osob obojího pohlaví v různých společenských oblastech, zaujímají tradičně přední pozice. Uvítali jsme proto možnost vycestovat v dubnu letošního roku na pracovně-studijní pobyt do norského Osla a blízkého okolí, a to díky podpoře ze strany Open Society Fund Praha, který skrze program „Dejme (že)nám šanci“ cestu financoval a organizoval převážnou část programu.
Pobyt byl o to zajímavější, že se jej kromě zástupkyň/zástupce naší organizace účastnily také osoby zastupující jiné oblasti neziskového sektoru v ČR, takže se nejednalo „pouze“ o subjekty zaměřující se cíleně na (ne)rovnost žen a mužů, ale také organizace působící v oblasti sociálních služeb a podobně. Tudíž bylo možné diskutovat o vybraných tématech postavení žen a mužů v norské a české společnosti opravu z různých úhlů pohledu a slyšet, jak o tomtéž uvažují lidé zastupující různé obory a navázat kontakty i s lidmi mimo „rank“, ve kterém se obvykle pohybujeme a působíme.
Cílem projektu, jehož součástí zahraniční stáž byla, bylo právě nejen tzv. síťování a navázání kontaktů s lidmi z jiných organizací v ČR a především Norsku, ale primárně rozšíření kompetencí, znalostí a zkušeností osob z našeho týmu, které se pobytu zúčastnily. Současně šlo o to, získat nové podněty pro další práci a budoucí projekty v oblasti prosazování rovnosti žen a mužů a boje se znevýhodněním a diskriminací. A nutno dodat, že cíle byly opravdu naplněny.
Zázemí prakticky během celého pobytu v Norsku nám poskytla Kancelář ombudsmanky pro rovnost a antidiskriminaci, sídlící v Oslu. Její pracovnice s námi ochotně sdílely zkušenosti ze své práce a rovněž se podílely na prezentacích a diskusích s dalšími místními odbornicemi a odborníky na vybrané otázky postavení žen a mužů ve společnosti. Měli jsme tak možnost věnovat se takovým dílčím tématům, jako je právní zakotvení genderové rovnosti v norské legislativě, norská rodinná politika na národní i lokální úrovni, postavení romských žen v Norsku, situace žen v rozhodovacích pozicích, důležitost účasti mužů na prosazování rovnosti pohlaví, genderové aspekty zdravotní a sociální péče v Norsku či ženy a problematika násilí v prostředí internetu. Dozvěděli jsme se také o působení poměrně nedávno založené norské feministické strany a hovořili jsme rovněž na téma situace žen na norském trhu práce či (ne)rovnosti v odměňování. V individuální části programu jsme se pak věnovali také otázkám působení odborů v prosazování férového odměňování pro ženy a muže a fungování sociálního dialogu mezi partnery v Norsku a v ČR. Dodejme, že kromě Kanceláře ombudsmanky jsme část programu absolvovali také v městečku Hamar, které leží severně od Osla, a kde sídlí Centrum pro genderovou rovnost.
Hlavní dojem, který jsme si z cesty přivezli, lze shrnout slovy, která jsou uvedena v názvu tohoto článku: řešíme totéž, ale stojíme jinde. I norská strana se potýká s obdobnými problémy jako my a situace žen v Norsku rozhodně není „vyřešena“, avšak zastoupení žen v politice, segregovaných oborech a funcích či rozdíly v odměňování jsou opravdu kvantitativně na diametrálně odlišné úrovni. Také informovanost a otevřenost lidí v různých postech k tomuto tématu jsou zatím „jinde“. Ale podařilo se nám získat i zcela konkrétní podněty pro naši práci a navázali jsme kontakt mimo jiné i s přední norskou odbornicí, jež se věnuje tématu genderově motivovaného násilí na internetu a sociálních sítích a s níž bychom v budoucnu rádi spolupracovali. Také setkání se zástupkyní norských odborů bylo velmi přínosné a inspirativní v tom, jak účinněji zapojovat zástupce zaměstnavatelů do dialogu ohledně zvyšování mezd a odstraňování rozdílů v odměňování žen a mužů.
Hned po návratu jsme zkušenosti z cesty sdíleli s ostatními kolegyněmi z naší organizace, které neměly možnost cesty se zúčastnit. A samozřejmě už nyní plánujeme a připravujeme další projekty, které se budou zaměřovat na boj se znevýhodňováním žen (i některých mužů) v naší společnosti, zejména ve vazbě na problematiku trhu práce, zaměstnanosti, pracovních podmínek, nerovného odměňování, rodinné a sociální politiky, vzdělávání a prosazování žen do genderově netradičních oborů či prevence a řešení násilí na ženách ve virtuálním prostoru. I v tomto směru budeme navazovat na zkušenosti získané v Norsku a využívat kontakty na organizace, odborníky a odbornice, které jsme díky tomuto pobytu měli možnost blíže poznat.
Studijní cesta do Norska je tedy u konce, cesta k dosažení faktické rovnosti žen a mužů však dále pokračuje.
Líbil se Vám článek? Přihlaste se k odběru zpravodaje (zdarma).