Z výzkumů ale vyplývá, že relativně dlouhá doba strávená s dětmi mimo pracovní trh zejména ženám z ekonomického hlediska do budoucna příliš neprospívá. Obtížný návrat, nejistá situace, horší pracovní podmínky i nižší výdělky, tomu všemu čelí matky malých dětí ve zvýšené míře.
Téma délky rodičovské dovolené jsme pro tuto jeho kontroverzi vybrali do rubriky Protipól. V současné době se mluví o možnosti jejího zkrácení, proto jsme položili dvěma lidem s odlišným názorem na tuto problematiku otázku: „Byl/a byste pro, aby se v ČR zkrátila rodičovská dovolená?“
Přestože základní odpověď zda ANO či NE zní u každé osobnosti jinak, v odpovědích novinářky Saši Uhlové i ekonoma Jiřího Šatavy lze nalézt cosi společného, co by nemělo být opomenuto - nedostatek míst v zařízeních péče o předškolní děti. Ať už jde o možnost volby nebo shora nařízené zkrácení, musí být zajištěna dostatečná kapacita všech možných typů předškolních zařízení péče, hlavně pak těch finančně dostupných. A to v současné chvíli není. Není ani dostatek míst ve školkách, kam děti vstupují nejdříve ve třech letech, natož pak zařízeních pro děti mladší.
Otázek kolem nastavení délky rodičovské dovolené je ještě celá řada, další úvahy už ale necháme na vás. Třeba vám k vytvoření názoru pomohou právě názory osobností, které vám přinášíme níže.
Čtyřletá mateřská je v evropském kontextu anomálií. V současné době je ale v ČR možnost příspěvek pobírat dva, tři, nebo čtyři roky. Nucené zkrácení mateřské by mohlo zlepšit ekonomickou situaci rodin i matek samoživitelek, ale za jakou cenu?
Řada žen se do zaměstnání nechodí realizovat, jdou tam často skutečně jen pro to, že musí vydělávat.
Každý člověk zvažuje ve své situaci, co si může dovolit a jak to udělat, aby ji ekonomicky ustál. Pro mnohé ženy se tak jeví jako dobré řešení být s dítětem doma jen rok, nebo dokonce jen půl roku, dostávat za to více peněz a potom jít do práce. Otázkou samozřejmě je, nakolik je to rozhodnutí dobrovolné a nakolik je žena činí pod ekonomickým tlakem.
Hovoříme-li tedy o výhodách kratší mateřské, díváme se na ně z hlediska ekonomické výhodnosti a také jako neměnnou danost přijímáme fakt, že jsou ženy po delším výpadku na trhu práce diskriminovány. Zcela pomíjíme to, jestli všechny opravdu touží pracovat místo toho, aby se věnovaly svým dětem.
Pro děti není socializace v kolektivu bez přítomnosti rodičů něco, co by ke svému zdárnému vývoji potřebovaly. Některým to dokonce může uškodit. Ten, kdo dělá svobodné povolání a může si svou práci organizovat dle libosti, se bez jeslí může obejít. Ovšem pro ženu, která dělá například pokladní v supermarketu, znamená návrat do práce to, že své dítě celé dny nevidí. A není třeba ani u toho, když začne chodit. Proto by měly být možnosti co nejrůznější, stejně jako jsou různé životy lidí a jejich situace.
Každá žena by měla mít možnost zvolit si dobu trvání své mateřské a rodičovské, a z toho by se vypočítalo, jakou rychlostí se jí bude vyplácet rodičovský příspěvek. Horní hranice čtyři roky je naprosto v pořádku, pokud ji rodina ustojí a žena na sebe vezme riziko, že po mateřské se bude hůř vracet do práce. Rozhodně není nutné, aby ženy do kratší mateřské někdo nutil. Vždyť v lidském životě jsou mnohem důležitější věci než práce. Třeba výchova dětí.
Zkrácení rodičovské dovolené vnímám jako jeden z potřebných kroků v rodinné politice. V současné době stát umožňuje ženám v ČR být na rodičovské dovolené déle než drtivé většině žen v jiných zemích OECD. I když ženy nemusí vyčerpat maximální délku rodičovské dovolené, většina zůstane s dítětem mimo pracovní trh alespoň do jeho tří let.
Ženy tak přeruší budování své kariéry nejčastěji v případě jednoho dítěte na 3 roky, v případě dvou dětí na 6 let. A to má negativní důsledky nejen pro ženy samotné, ale i pro jejich rodiny a stát. Ženy přicházejí o konkurenceschopnost na trhu práce. Pravděpodobnost jejich nezaměstnanosti je po návratu z rodičovské dovolené výrazně vyšší. Rozdíly v jejich mzdách a mzdách mužů se kvůli dlouhému období mimo trh práce také zvyšují. Rodiny těchto žen tak přicházejí o výraznou část svých příjmů, a to nejen během rodičovské dovolené, ale i po ní. Stát pak plně nevyužívá pracovní potenciál těchto žen a jejich vzdělání, jelikož jsou během dlouhé rodičovské dovolené ekonomicky neaktivní a i po návratu z rodičovské dovolené se hůře uplatňují na trhu práce.
Dřívější návrat žen na trh práce je tedy prospěšný jak pro ženy samotné, tak pro jejich rodiny a v neposlední řadě i stát. Ženy díky němu zlepší své uplatnění na trhu práce. To je významné například v situaci, kdy dojde k rozvodu a žena se nemůže spolehnout na příjem partnera. Rodinám těchto žen díky jejich dřívějšímu návratu vzrostou příjmy. To je důležité například proto, že rodiny s malými dětmi častěji padají pod hranici chudoby. Státu vzrostou daňové příjmy, jelikož tyto ženy odvádějí sociální a zdravotní pojištění.
Ženy se však na trh práce před třetím rokem dítěte vracejí jen zřídka, i když jim to umožňuje i současná legislativa. Důvodů je hned několik. V některých oblastech není zajištěna dostatečná péče o děti předškolního věku, zaměstnavatelé nechtějí ženám po rodičovské dovolené dočasně zkrátit pracovní úvazek, důležitou roli hraje i stereotyp o tom, že tříletá rodičovská dovolená je ta nejlepší varianta pro matku i dítě.
Stát by měl odstranit tyto důvody dlouhé rodičovské dovolené a podporovat ženy k dřívějším návratům na trh práce, měl by usnadnit jejich opětovné zapojení do ekonomické aktivity. Měl by také zajistit nárok na přijetí dětí do školky garancí dostatečné kapacity, dále podporovat zaměstnavatele ve vytváření částečných úvazků pro rodiče s malými dětmi a v neposlední řadě snížit daňové zatížení rodičů (matek), protože i tím podpoří jejich dřívější návrat na trh práce. Nicméně i přes tato opatření podporující ženy v dřívějším návratu s největší pravděpodobností zůstane velká část žen s malými dětmi doma stejně dlouho jako dosud, protože názor o vhodnosti tříleté rodičovské dovolené je v české společnosti silně zakořeněný a ženy přirozeně mají tendenci vidět výhody dlouhé rodičovské dovolené a podceňovat rizika špatného uplatnění na trhu práce po ní.
Stát by tedy měl zkrátit rodičovskou dovolenou a dobu pobírání rodičovského příspěvku, aby ještě více "postrčil" konzervativní českou společnost k tomu, co je pro ženy, jejich rodiny i stát samotný výhodné. Samozřejmě, každá žena by měla mít možnost zůstat s dítětem doma déle, nicméně stát by ji neměl k takovému chování motivovat tím, že je bude v tak dlouhé rodičovské dovolené podporovat.
Líbil se Vám článek? Přihlaste se k odběru zpravodaje (zdarma).