Postavení žen ve válečných konfliktech je významným tématem současných genderových studií. První představovaná kniha Women and war autorské dvojice Kaufman a Williams zevrubně toto téma rozebírá a snaží se odpovědět na otázky související s postavením žen v období, které válečným konfliktům předchází, během války samotné a v období po ní. Druhá publikace Rámce války je dílem přední světové politické a feministické teoretičky Judith Butler, která v pěti esejích zkoumá téma vnímání lidských životů a jejich hodnoty ve válečných konfliktech.
Kaufman, Joyce P., Williams, Kristen P. Women and war : gender identity and activism in times of conflict. 1st. ed. Sterling, VA : Kumarian Press, 2010. 159 s. ISBN 978-1-56549-309-4.
Kniha Women and war (Ženy a válka) je teoretickým i empirickým zpracováním otázky, kde je místo žen ve válečných konfliktech. Autorky si uvědomují, že ženy vždy byly součástí válek ve všech fázích (před válkou, během ní a po ní), ale společnost vnímá role často poněkud omezené. Ženy narážely na neporozumění jejich roli ve společnosti a v politických procesech. Jejich místo ve společnosti, jak ho popisují autorky, je spojeno s omezeným vnímáním jejich postavení. Například zatímco na jednu stranu ženy zápolily s problémy spojenými se získáním či prosazením svých občanských práv, na straně druhé byla jejich role spojená se zodpovědností za „produkci“ nové generace. Ženy tak hrají významnou roli, kdy především v době války je tlak na esenciální stránku ženství až přehnaný, ale v kontrastu s tím stojí fakt, že důležitá rozhodnutí týkající se válek a konfliktů dělají muži v politickém systému, ze kterého jsou ženy prakticky vyloučeny.
V publikaci hrají roli tři základní prvky. Zaprvé to je střet feministického a tradičního „maternalistického“ aktivismu, zadruhé střet esencialistického a sociálně konstruktivistického přístupu a třetí rovinu tvoří role žen jako oběti a/nebo aktérek. Kniha vidí ve středu těchto prvků otázku ženské identity, v celém textu se tak problematika genderových identit skloňuje ve všech pádech.
Text je strukturován velmi přehledně do několika kapitol, které shrnují jednotlivé součásti problematiky žen ve válečných konfliktech. V první části knihy tak čtenáři a čtenářky získávají teoretické základy na téma genderu, žen, bezpečnosti, konfliktů a politického aktivismu. Další kapitola zkoumá souvislosti válečných konfliktů a jejich genderového rozměru. Hlavním tématem je násilí na ženách a součástí je tak téma sexuálního násilí, ale například také pozice žen-uprchlic.
V následující části knihy autorky zkoumají ženy a politický aktivismus v období konfliktu a po něm. Text si klade otázku, jaká je role žen v budování míru, ve vyjednávání, kde jsou příležitosti a jaké jsou bariéry, které ovlivňují fungování žen v těchto procesech.
Butler, Judith. Rámce války: za které životy netruchlíme? [z anglického originálu ... přeložil Antonín Handl]. 1. české vyd. Praha: Karolinum, 2013. 169 s. (Politeia). Vydavatel: Univerzita Karlova v Praze. ISBN 978-80-246-2265-1.
Autorkou knihy je Judith Butler, významná politická a feministická teoretička, jejíž jméno se stalo takřka zárukou kvality, co se literatury týče. V tomto svém textu zpracovává téma soudobých válečných konfliktů a věnuje se otázce „za které životy (ne)truchlíme.“
Kniha se skládá z pěti esejů. Judith Butler napsala jednotlivé z nich jako reakci na současné války. Hlavním motivem spojujícím jednotlivé části knihy jsou kulturní způsoby regulace emočních a etických dispozic pomocí selektivního a diferencovaného rámování násilí. Především se jedná o otázku, zda lze určité životy chápat jako poškozené nebo ztracené, pokud nebyly nikdy chápány jako žité.
Butler tak k filozofickým úvahám na téma bytí připojuje problematiku moci a přenáší je tím do čtenářům a čtenářkám známé reality. Na počátku vidí autorka právě rámování. Vnímání životů druhých lidí, to jakým způsobem je chápeme (nebo, jak podotýká Butler, nedokážeme chápat) je podle autorky politicky saturováno a tak se tyto rámce stávají mocenskými operacemi. Kniha je proto unikátní prací na téma chápání života v kontextu války. Toho, jak a proč působí porozumění životu na vedení války, a zda jej činí snazším nebo obtížnějším.
Texty jsou určitým apelem na obyvatele a obyvatelky zemí tzv. prvního světa, autorka v knize připomíná demokratické hodnoty a lidská a občanská práva. Neopomíjí ani téma nadvlády, násilí, nenásilí a další témata jako schopnost přežít, zranitelnost, mučení, sexuální politika či normativita a etika v jejich podobách v prostředí války. A jak na přebalu knihy poznamenal vydavatel, Butler v tomto díle vychází z přesvědčení, že život každého člověka je vždy do určité míry v rukou druhých.
Líbil se Vám článek? Přihlaste se k odběru zpravodaje (zdarma).