Vláda schválila po dlouhém vyjednávání z velké části transpoziční novelu zákoníku práce, ta zamířila do Sněmovny a pokud bude legislativní proces pokračovat bez komplikací, měla by nabýt účinnosti nejpozději k lednu 2024, částečná účinnost se navrhuje již od července tohoto roku. Dlouhá fáze projednávání návrhu před jeho schválením vládou odpovídá třaskavému charakteru novelizovaných ustanovení i zákoníku práce jako takového. I proto došlo k dohodě sociálních partnerů, že v dalších fázích legislativního procesu nebudou zkoušet křehce dojednaný kompromis zásadně měnit.
Evropskými předpisy, které novela transponuje, jsou směrnice o předvídatelných pracovních podmínkách a zejména poměrně výrazně opožděně transponovaná směrnice o work-life balance. Právě u druhé zmiňované směrnice byla poměrně vysoká očekávání, zejména co se oblasti flexibilních pracovních uspořádání a střídání na rodičovské týče. Návrh novely zákoníku práce v projednávané podobě ale žádnou revoluci nepřinese, naopak, v některých aspektech může oproti stávající právní úpravě přinést spíše obtíže. U některých ustanovení (například možnosti požádat o zvýšení kratšího úvazku) je obtížné odhadnout, zda vůbec praktické dopady budou mít.
Home office
Zde se zejména očekávalo, že zaměstnanci a zaměstnankyně pečující o malé děti budou mít na práci z domova za určitých podmínek právní nárok obdobně jako je tomu u kratších úvazků a jiných úprav pracovní doby. Novela sice dává novou kompetenci kromě těhotných žen a zaměstnanců a zaměstnankyň pečujících o závislé osoby i rodičům dětí až do 15 let věku, garantuje jim však jen právo požádat s tím, že případné zamítnutí žádosti musí zaměstnavatel odůvodnit.
Novela pak obsahuje některá ustanovení o výkonu práce z jiného místa, která nevycházejí z transponované směrnice, ale kladou si za cíl zejména reflektovat pandemické zkušenosti. Sem můžeme zařadit zejména poněkud kontroverzní úpravu paušální náhrady nákladů spojených s prací z domova. Regulují se i další aspekty home office a to způsobem, který zejména na straně zaměstnavatelů vyvolává pochybnosti o praktické funkčnosti takové úpravy. Není tedy možné vyloučit, že po přijetí novely budou někteří zaměstnavatelé k této podobě flexibility práce přistupovat ještě opatrněji než dříve.
Dohodáři a dohodářky
Práce menšího rozsahu vykonávaná mimo klasický pracovní poměr v právním vztahu založeném dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti se v posledních letech stala relativně častým fenoménem. Nejpozději v období pandemie Covid-19 jsme si ověřili, že tyto dohody jsou nestabilní a výjimečné situace mohou mít genderované dopady – není výjimkou, že na dohody pracují ženy na mateřské a rodičovské dovolené. Pro ně zpravidla nejde o nárazový přivýdělek a peněžitá pomoc v mateřství nebo rodičovský příspěvek je nemusí ekonomicky dostatečně zabezpečit. Právě na tyto vztahy dopadají některá ustanovení transponované směrnice o předvídatelných pracovních podmínkách. Dohodářům a dohodářkám například bude nutné rozvrhovat pracovní dobu alespoň tři dny předem, budou mít nárok na dovolenou nebo práci přesčas. Povinná evidence dohod a povinnost nabízet za určitých podmínek klasický pracovní poměr mohou napomoci ke snížení míry prekarizace takových vztahů. Ze strany zaměstnavatelů jsou ovšem navrhované změny přijímány skepticky, v některých případech by tak mohly vést k omezení uzavírání těchto dohod. Na konkrétní dopady si tedy budeme muset počkat.
Chystaným změnám se autorky podcastu PAYGAP Šárka Homfray a Lucie Václavková spolu s odborníkem na trh práce Tomášem Ervínem Dombrovským věnovaly v lednové epizodě nazvané Co nového na trhu práce?
Líbil se Vám článek? Přihlaste se k odběru zpravodaje (zdarma).