Letos v srpnu proběhla v Praze kromě Prague Pride také alternativní akce pod názvem Alt*Pride, která se jasně vyhranila proti asimilačním tendencím v rámci LGBT komunity. Alt*Pride tak nešla cestou tradiční apolitičnosti Prague Pride a otevřela prostor všem identitám, bez nutnosti přizpůsobení se obecnému mainstreamu. Jaký je smysl takové alternativní pride a proč ji potřebujeme?
Alternativní DIY pride akce mají ve světě již svou zaběhanou tradici. Lze zmínit například mezinárodní Queeruption, holandský Queeristan, Berlínský radikální DIY festival na Wagenpplatz Schwarz Kanal apod. I pražská Alt*Pride je DIY festivalem o zkoumání a boji proti normativnímu fungování genderu, sexuality a identity v autonomním prostoru, kde nedochází k vládě kapitálu a komercionalismu, heteronormativitě, rasismu, sexismu a transfobii. Festival byl pořádán radikálními queer aktivisty a aktivistkami z oblasti queer politiky, enviromentalismu a lidskoprávního hnutí. Témata, která se v rámci festivalu objevila, reflektovala gender, sexualitu, zkušenosti a životní příběhy velké škály osob s různými identitami, kteří a které se nechtějí podřizovat hlavnímu proudu LGBT komunity s jeho limitujícími požadavky na pouhou společenskou toleranci a přizpůsobení se mainsteramové společnosti.
Lze říci, že Alt*Pride se tak svým zaměřením hlásí k pojmu queer tak, jak byl zaveden v amerických intelektuálních kruzích na konci osmdesátých let teoretiky a teoretičkami jako Judith Butler, Eve Sedgwick a David Halperin, které a kteří odmítali heterosexualitu a heterosexistickou kulturu, aniž by současně přijali kategorii homosexuality, trans, nebo bisexuální identity.
Vzbouření proti všem zmatečným kategoriím „lidí“, a zejména proti binárnímu dělení na ženy/muže a homo/hetero, radikální queers vnímají, že sexuální pseudo-osvobození 20. století plodí nové mechanismy sociální kontroly, mnohem jemnější než dříve. Například právě kategorie sexuální a genderové identity, které odcizují jednotlivce vzájemně od sebe a brání jim být autentickými a tudíž svobodnými lidmi.
Alt*Pride tak dala prostor ke zkoumání kořenů homofobie a heterosexismu, zjišťování vzájemné závislosti těchto a dalších problémů ve společnosti, jako je například sexismus, chudoba, sociální vyloučení a rasismus. Radikální strategie proti heterosexismu v podání Alt*Pride tak v porovnání s tradiční Prague Pride zahrnuje i kritiku kapitalismu, patriarchátu a dalších systémů odcizení a vytváří prostor pro sebeurčení, lepší kulturní vztahy, nekomerční umění v prostoru uvědomění kořenů lidské oprese a bez forem diskriminace na základě třídy, vzdělání, schopností, barvy kůže, sexuality, genderu, identity a jiných forem viditelných i neviděných „jinakostí“. Alt*Pride tak kromě nabídnutí sdílení a komunikace v rámci autonomní, alternativní, DIY a nekomerční akce upozorňovala na fakt, že boj za práva lidí jinakosti ještě zdaleka není u konce, a že bojem o rovnoprávné manželství gay a lesbických párů není vybojována svoboda od útlaku queer lidí.
Zatímco Prague Pride tradičně spolupořádá například LGBT Bussiness forum, které usiluje o asimilační tendence vytvářením příležitostí pro outing a inkluzi top managerů nadnárodních firem, Alt*Pride poskytla prostor například osobám, které čelí snad největšímu vyloučení v rámci sexuálních minorit – členům pedofilní komunity. Tato černá ovce mezi sexuálními minoritami, lidé, kteří čelí útokům a násilí a musejí svoji identitu skrývat, tak byli schopni v rámci Alt*Pride v bezpečném prostředí pořádat přednášku na téma Pedofilie + LGBT a majoritní společnost. Ta byla jen dalším důkazem, že nálepka pedofilie je jen špatně zvolenou kategorií lidí, kteří nechtějí svou sexuální identitu skrývat, neboť podle jejich stanoviska škodlivost pedofilie není rámována sexuální orientací samotnou, ale činy pedofila, přičemž 99 % pedofilů nikdy nepřistoupí k sexuálnímu kontaktu s dítětem. Členové organizace ČEPEK současně zdůraznili, že jim jde o destigmatizaci této poměrně vzácné sexuální orientace a nikoli o legalizaci sexu s dětmi. I proto je politováníhodné, že spolek ČEPEK (Česká pedofilní komunita) nebyla přizvána a v minulosti jí byla dokonce odmítnuta účast na Prague Pride.
Z dalších přednášek na opomíjená témata reflektující společenské nerovnosti lze zmínit například přednášky „Reprezentace marginalizovaných v popkultuře“, Queer identity a kolonialita, Lets tak about sex, migration and politics, a další.
Největším přínosem Alt*Pride a podobných akcí je však kromě sdílení zkušeností a diskuse také vytváření prostoru, který testuje antidiskriminační a antiopresivní politiky v praxi, tím že vytváří prostředí inkluze, spolupráce, spolutvorby a sdílení bez nutnosti peněz, hierarchického vedení, nebo VIP statusů tak, jak je stavěna právě Prague Pride. Alt*Pride tak oproti ní dokazuje, že svět bez útlaku je možný a nemusí být pouhým týdenním experimentem, pouhou limitovanou oslavou opravdové svobody od svazujících identit, sexualit a genderu.
Líbil se Vám článek? Přihlaste se k odběru zpravodaje (zdarma).