Zahraniční rozvojová spolupráce (ZRS) je součástí zahraniční politiky států, která přebírá odpovědnost za řešení globálních problémů a jejím hlavním cílem je omezování chudoby v rozvojových zemích. Jako nástroj zahraniční politiky však také přispívá k budování dobrých vztahů s rozvojovými zeměmi, pomáhá hájit bezpečnostní, ekonomické, environmentální i lidskoprávní zájmy států.
Před tím, než se specifická situace žen stala jedním z komponentů rozvojové pomoci, byla součástí lidskoprávní agendy. Hlubší debata o začlenění genderové dimenze do oblasti rozvoje tak začala v podstatě až v roce 1970, přičemž významný předěl znamenal rok 1975, kdy OSN vyhlásilo následující desetiletí Desetiletím žen (1976 – 1985). V současné době je genderová rovnost zařazena mezi Cíle udržitelného rozvoje (SDGs) a je tak úkolem každého státu, který se zavázal k jejich naplňování, aby posiloval genderovou rovnost nejen na svém území, ale také pomocí zahraniční politiky, a tudíž také pomocí rozvojové spolupráce.
V úsilí o posilování genderové rovnosti ve světě hraje rozvojová spolupráce důležitou roli, jelikož je zacílena na země globálního Jihu, ve kterých stále přetrvávají velké genderové nerovnosti. Ženy a děti jsou velmi často znevýhodněny, ať už hovoříme o jejich podílu na rozhodování, postavení ve společnosti, přístupu ke zdrojům, voleným funkcím a ke vzdělání nebo rovností před zákonem. Pokud tedy chceme v rámci rozvojové spolupráce přispívat k podpoře lidských práv a sociální spravedlnosti, pak genderové hledisko hraje klíčovou roli. Nejen že zohledňování genderu v rozvojových projektech napomáhá zmenšovat existující nerovnosti, ale také přispívá k větší udržitelnosti samotných projektů, které pak mohou mít mnohem větší dopady. Příkladem toho, že gender v rozvojových projektech hraje klíčovou roli, jsou projekty v sektoru voda a sanitace.
Tato oblast je úzce spjata se specificky ženskou situací, jelikož jsou za nošení vody, její uskladnění i užívání typicky zodpovědné právě ženy a děti. Nošení vody je velmi náročné nejen časově, ale také energeticky, a pokud tuto činnost obstarávají děti, tak to má často negativní dopad na jejich školní docházku, což následně zhoršuje vyhlídky na jejich uplatnění v budoucím životě. Na vzdálenost vodního zdroje jsou navázány také další problémy, a to fyzické i sociální. Dále je nošení vody nutné obstarat za každého počasí, ať v období sucha nebo v období dešťů, což přináší bezpečností rizika. Téma voda a sanitace jeproto také jednou z oblastí zahraniční rozvojové spolupráce ČR, čímži náš státusiluje o začlenění problematiky genderu do své zahraniční politiky.
V případě projektů realizovaných v Etiopii v sektoru voda a sanitace, jsou ženy zapojeny do plánování aktivit a na základě doporučení i místní znalosti je podporována jejich účast také ve „vodních komisích“, kde by měly být zastoupeny alespoň dvě ženy z celkového počtu 5-7 osob. V tomto případě se daříženy do správy vodních zdrojů zapojovat s tím, že mají především na starost finanční správu, což pozitivně ovlivňuje udržitelnost celého systému. Genderový aspekt hraje důležitou roli také při realizaci osvětových a vzdělávacích kampaní, které cílí na muže i ženy podle dané problematiky. Organizace Člověk v tísni ve svých projektech dokonce brala v úvahu genderovou rovnováhu při výběru projektového týmu, kdy 50 % pracujících na místě jsou ženy, což umožnilo lépe zapojit ženy do projektu. Do oblasti voda a sanitace patří také hygiena, ve které je velmi důležitá osvěta a přenášení zkušeností, které povede ke změně chování. V Etiopii mají na úrovni domácnosti ženy mnohem silnější slovo, jelikož nejen nošení vody, ale také výchova dětí, nakládání s vodou, nádoby na vodu i samotné užívání vody je především součástí každodenního života žen. Z toho ilustrativního příkladu vyplývá, že pokud má být rozvojová spolupráce efektivním nástrojem, je důležité, aby byl gender její komplementární součástí. Jakým způsobem je však gender zohledněn v zahraniční rozvojové spolupráci ČR?
Z výzkumu, který jsem provedla v roce 2015, vyplynulo, že v rámci ZRS ČR by měl být gender zohledňován jak průřezově, tak také pomocí specifických projektů zacílených na posilování postavení žen (women’s empowerment). Ačkoliv jsou v ZRS ČR patrné snahy gender zohledňovat, stále je reflektován pouze na formální úrovni. Chybí nám systematický přístup, v důsledku čehož je zohlednění genderu v průběhu projektového cyklu pouze minimální. Zároveň pojetí genderu napříč jednotlivými aktéry (Ministerstvo zahraničních věcí ČR, Česká rozvojová agentura, neziskové organizace, soukromé firmy, evaluátoři a evaluátorky, atd.) není jednotné a jeho vnímání a zohledňování je tak podmíněno znalostmi a preferencemi jednotlivých subjektů, které jsou velmi odlišné. I přes snahy gender zohledňovat jsou velmi častou překážkou nedostatečné kapacity. Ve snaze realizovat samotný projekt je pak gender upozaďován. Ačkoliv se Česká republika zavázalapřispívat k genderové rovnosti také specifickými aktivitami zaměřenými na posílení postavení žen, je v ZRS ČR tento aspekt velmi často opomíjen. I v rámci české rozvojové spolupráce se však najdou příklady, které lze považovat za dobrou praxi ainspirovat se jimi. Jedním takovým je projekt „Sociální ochrana pro městské obyvatele v Etiopii“ organizace Člověk v tísni. Tento projekt podporuje ženy v osobnostním rozvoji a pomáhá jim v zakládání vlastních živností, čímž výrazně přispívá k jejich lepšímu postavení. V rámci tohoto projektu se ženy sdružují ve svépomocných skupinkách, přičemž pro ně Člověk v tísni ve spolupráci s místními organizacemi připravuje různá školení zaměřená na získání konkrétních praktických dovedností. Ženy se tak učí vstupovat na veřejnosti, vést finance, vytvořit podnikatelský záměr anebo prezentovat své vlastní názory. V rámci projektu ženy nezískávají žádné finanční prostředky, ale znalosti, dovednosti a díky osobnímu rozvoji i sebedůvěru. Tyto svépomocné skupiny se řídí poselstvím, že každý jednotlivec má potenciál k rozvoji, jen mu musí být poskytnuta příležitost.
Pokud hovoříme o vztahu genderu a rozvojové spolupráce, pak tyto dvě oblasti považuji za propojené. Rozvojová spolupráce přispívá k posilování genderové rovnosti ve světě a zároveň průřezové začlenění genderového hlediska do celého projektového cyklu přispívá k vyšší efektivitě projektů, ale také k jejich větší udržitelnosti. Pokud je naším cílem opravdu posilovat postavení žen ve světě, je naprosto klíčové realizovat projekty, které jsou výslovně zacíleny na tuto oblast, a jejich primárním cílem je zlepšení postavení žen.
Líbil se Vám článek? Přihlaste se k odběru zpravodaje (zdarma).