Dopady rodičovství na starobní důchody matek

Dopady rodičovství u žen však přetrvávají i po ukončení aktivní výdělečné činnosti. Průběh pracovní kariéry totiž ovlivňuje výši starobního důchodu. Vyšší riziko nezaměstnanosti a ekonomické neaktivity a/nebo nižší příjmy matek tak snižují jejich starobní důchody. Důchodové pojištění však obsahuje prvky sociálního zabezpečení, které naopak pomáhají matky chránit a brání propadům jejich starobních důchodů. Dopady rodičovství na starobní důchody matek tedy nejsou a priori zřejmé. Není jasné, zda při výpočtu starobních důchodů matek převládá negativní vliv rodičovství na jejich pracovní kariéru nebo pozitivní vliv prvků sociálního zabezpečení v důchodovém systému, které matky chrání. Empirická studie Dopady rodičovství na důchody žen v rámci projektu Celoživotní ekonomické dopady rodičovství kvantifikuje dopady rodičovství na důchody žen, a tím pomáhá vyhodnotit, zda je ochrana matek v rámci důchodového pojištění dostatečná.

Ve studii simulujeme tři scénáře pracovní kariéry žen, které jsou v současnosti v reprodukčním věku: a) žena zůstane bezdětná, b) žena vychová jedno dítě, c) žena vychová dvě děti. U každé ženy se tak její 3 simulované kariéry liší pouze v důsledku výchovy dětí. Odlišnosti ve třech scénářích pracovních kariér žen se odrážejí ve výši nástupních starobních důchodů ženy pro tyto tři scénáře. Rozdíly mezi výší důchodu pro scénáře, kdy žena vychová jedno, respektive dvě děti a zůstane bezdětná, pak ukazují dopady rodičovství na výši jejich měsíčních starobních důchodů.

Oproti očekáváním jsou dopady rodičovství na důchody žen relativně malé. V případě, že se ženy v reprodukčním věku se základním, středoškolským nebo vysokoškolským vzděláním rozhodnou mít jedno dítě, jejich měsíční starobní důchod klesne v průměru o 100 až 300 korun. Pokud se tyto ženy rozhodnou mít dvě děti, jejich starobní důchod v průměru klesne o méně než 100 korun měsíčně. Rodičovství a výchova dětí tak sice přispívají k rozdílům ve výši starobních důchodů mužů a žen, ale nejsou jejich hlavní příčinnou. Predikované dopady rodičovství na ženy v reprodukčním věku totiž nepřevyšují stokoruny měsíčně, ale predikované rozdíly ve starobních důchodech bezdětných žen se základním, středním a vysokoškolským vzděláním a stejně vzdělaných mužů se v průměru pohybují od 1400 do 2300 korun měsíčně.

Relativně malé dopady rodičovství na starobní důchody žen způsobuje jejich silná ochrana v systému důchodového pojištění. Zejména plné zahrnutí období rodičovské dovolené do doby pojištění a vyloučených dob výrazně snižuje dopady rodičovství na starobní důchody žen. V případě, že by tyto nástroje ochrany matek důchodové pojištění neobsahovalo, dopady rodičovství by byly několikrát vyšší. Pokud by se například období rodičovské dovolené nezapočítávalo do doby pojištění, vysokoškolsky vzdělaným ženám by se v důsledku výchovy dvou dětí v průměru snížil starobní důchod o více jak 1700 korun měsíčně.

Ke snižování dopadů rodičovství na měsíční důchody matek také přispívá sjednocování důchodového věku. Důchodový věk je již u námi sledované generace žen v reprodukčním věku sjednocený. U starších generací tomu však tak ještě není. Pokud by i pro budoucí generace důchodkyň byl důchodový věk snížen o rok za každé vychované dítě, pak by například u vysokoškolsky vzdělaných žen měsíční důchod v důsledku vychování dvou dětí v průměru klesl přibližně sedmkrát více, než je tomu při současné legislativě.

Závěrem lze tedy konstatovat, že systém důchodového pojištění relativně úspěšně eliminuje dopady rodičovství na výši měsíčních starobních důchodů žen. Ty jsou pro jednotlivé skupiny žen v reprodukčním věku, které se rozhodnou mít jedno dítě, v průměru v řádu stokorun. Pokud se tyto ženy rozhodnou mít dvě děti, pak se dopady rodičovství na jejich měsíční důchody v průměru sníží na desítky korun. K významnému snížení dopadů rodičovství na měsíční důchody žen přispívají zejména dva nástroje důchodového pojištění: plné zahrnutí období rodičovské dovolené do doby pojištění a její zahrnutí do vyloučených dob. Pokud by tyto nástroje důchodové pojištění neobsahovalo, dopady rodičovství na důchody žen by byly několikanásobně vyšší. Ke snížení dopadů rodičovství také přispívá postupné sjednocování důchodového věku, bez ohledu na počet vychovaných dětí.