Již 61 organizací podpořilo Výzvu nevládních organizací poslankyním a poslancům k antidiskriminačnímu zákonu. Česká republika je poslední členskou zemí Evropské unie, kde se obětem nedostává účinné ochrany před diskriminací. Navíc Evropský soudní dvůr odsoudil Českou republiku za nedostatečné normy v oblasti rovnosti žen a mužů. Ani v době českého předsednictví v Evropské unii nebudeme mít implementovány všechny evropské směrnice.
Česká republika měla zákon na ochranu před diskriminací mít
už při svém vstupu do EU. Na jeho přijetí čeká jako poslední stát
sedmadvacítky. Za toto prodlení a neplnění povinností proti ní již bylo
zahájeno řízení ze strany Evropské komise a dokonce jí za to hrozí i finanční
sankce.
Proč Česká republika
potřebuje antidiskriminační zákon a co přinese obětem diskriminace?
► Přijetí antidiskriminačního
zákona je jasným signálem do společnosti, že se Česká republika nejen otevřeně
hlásí k ideám rovnosti a nediskriminace, ale že zároveň usiluje o skutečné
naplňování těchto ideálů v každodenním životě, a že diskriminační jednání
je netolerovatelné. Bude tedy měnit společenské klima pozitivním směrem.
► Antidiskriminační zákon přesně
vymezí, v jakých situacích, komu a jakým způsobem bude ochrana před
diskriminací poskytována. Antidiskriminační zákon zakáže diskriminaci
z důvodu pohlaví, věku, zdravotního postižení, rasy, etnického původu,
národnosti, sexuální orientace, náboženského vyznání či víry a světového
názoru. Diskriminace bude zakázána v zaměstnání, v přístupu
k zaměstnání, v přístupu ke vzdělávání, v přístupu ke zdravotní
péči, při přiznání a poskytování sociálních výhod a při poskytování zboží a
služeb, včetně bydlení.
► Antidiskriminační zákon dá
obětem diskriminace do rukou účinné nástroje, jak se diskriminačnímu jednání
bránit. Oběti diskriminace se u soudu budou moci domáhat upuštění od
diskriminace, odstranění následků diskriminace, přiměřeného zadostiučinění
(např. omluva), případně náhrady nemajetkové újmy v penězích (tzv.
odškodné).
► Antidiskriminační zákon přesně vymezí
a definuje právní pojmy spojené s diskriminací, především definuje co je
to diskriminace. V současné době se nezřídka jako diskriminační
označuje každé nespravedlivé jednání, které sice nezákonné může být, ale
s diskriminací nemá nic společného. Toto nadužívání pojmu diskriminace pak
vede k tomu, že závažnost a důležitost tohoto problému se ve společnosti
snižuje a tím se zhoršuje postavení skutečných obětí diskriminačního jednání.
► Bude vytvořen antidiskriminační
orgán, kterým se stane Veřejný ochránce práv; ten se bude rovností a
antidiskriminací systematicky zabývat, a na něj se budou moci oběti
diskriminace obracet s žádostí o pomoc.
► Antidiskriminační zákon podpoří také všechny, kdo se chtějí zařadit do společnosti, ale předsudky a stereotypní myšlení jim v tom často brání a vyřazují je na okraj společnosti.
Antidiskriminační zákon, který prošel Poslaneckou sněmovnou i Senátem, byl vetován prezidentem. Za současné politické situace ale koalice nejspíš nemá potřebných 101 hlasů, aby veto prezidenta přehlasovala. Zákon byl tedy několikrát z jednání sněmovny stáhnut a poslední pravidelná schůze PSP, na které měl být projednáván se nekonala.
Evropská unie již navrhla novou antidiskriminační směrnici, která se týká nediskriminace mimo oblast zaměstnání. Je s podivem, že v době, kdy Evropská unie postupuje ve vytváření dalších nástrojů pro potírání diskriminace, Česká republika stále čeká na schválení základního právního předpisu v této oblasti, kterým je antidiskriminační zákon.
Líbil se Vám článek? Přihlaste se k odběru zpravodaje (zdarma).