Americká studie poukazuje na skutečnost, že již šestileté děti mohou být ovlivněny stereotypy tak, že například věří, že vynikající výsledky nebo nadání jsou častější u mužů. Dívky už ve věku šesti let věří, že schopnost vyniknout je mužským atributem, jak ukázal citovaný výzkum genderových stereotypů. Americká studie také zjistila, že na rozdíl od chlapců dívky nevěří, že dosažení dobrých výsledků ve škole souvisí s vrozenými schopnostmi.
Andrej Cimpian, spoluautor výzkumu z Newyorské univerzity, uvedl, že jádrem práce je důraz na to, jak mohou i malé děti přejímat takové genderové stereotypy, jako že potenciál podávat vynikající výkony a nadání jsou častější u mužů, a podléhat jejich vlivu. „Jelikož se tyto myšlenky objevují už v tak raném věku, mají dostatek času na to, aby ovlivnily vzdělávací dráhy chlapců a dívek," řekl.
V časopisu Science popisují výzkumníci a výzkumnice ze tří amerických univerzit sekvenci testů, které realizovali se čtyřmi sty dětí, z nichž polovinu tvořily dívky. Předmětem výzkumu byl vliv genderových stereotypů na představy dětí o inteligenci a schopnostech.
V prvním testu byl skupině 96 chlapců a dívek ve věku pět, šest a sedm let přečten příběh o vysoce inteligentní osobě a následně byly děti požádány, aby odhadly pohlaví osoby z příběhu. Poté jim byly předloženy série obrázků, na kterých se objevovaly dvojice dospělých, v některých případech stejného, v jiných opačného pohlaví. Děti byly poté požádány, aby si vybraly, která osoba z vyobrazené dvojice je velmi inteligentní. Nakonec měly děti přiřadit určité předměty a vlastnosti, jako například „být chytrý“, k obrázkům mužů a žen.
Souhrn výsledků výzkumu ukázal, že ve věku pěti let dívky i chlapci se stejnou pravděpodobností připisují schopnost vyniknout osobám stejného pohlaví, jaké mají sami. Nicméně pokud jde o děti ve věku šesti a sedmi let, vytvoření této asociace (vynikání = příslušník/ce stejného pohlaví) je u dívek již méně pravděpodobné než u chlapců. Šestiletí chlapci si pro označení „opravdu velice chytrý“ vybírali příslušníky stejného pohlaví v 65 % procentech případů, zatímco dívky označily příslušnice svého pohlaví jako brilantní pouze ve 48 % případů.
Studie dále zkoumala, u kterého pohlaví děti očekávají lepší výsledky ve škole. Výzkumný tým zjistil, že ačkoliv dívky ve věku od pěti do sedmi let, na rozdíl od chlapců stejného věku, s větší pravděpodobností spojovaly dobré známky s osobami ženského pohlaví, nespojovaly si ale tyto úspěchy s vrozeným potenciálem vyniknout. „Již v takto mladém věku dívky přehlížejí důkazy, které mají přímo před očima, a své názory na to, kdo je opravdu velice chytrý, zakládají na jiných okolnostech," řekl Cimpian.
Tým také představil skupině šesti a sedmiletých dětí dvě velmi podobné hry – jedna byla popsána jako hra pro „opravdu velice chytré" děti, zatímco druhá jako hra pro děti, které jsou „opravdu hodně snaživé“. Závěry ukázaly, že chlapci a dívky se stejnou měrou zajímali o hru „pro snaživé“, avšak o hru „pro chytré“ už dívky projevovaly nižší zájem. Cimpian uvedl, že doufá, že studie pomůže při vývoji nástrojů a opatření určených k předcházení vlivu stereotypů na volbu povolání žen a dodal, že předchozí výzkum naznačuje, že nízký podíl žen v oborech, jako jsou matematika a fyzika, by mohl být způsoben skutečností, že právě „vrozená výjimečnost“ je často považována za klíč k úspěchu.
Nick Chambers, výkonný ředitel charitativní organizace Education and Employers, která organizuje kampaň „Inspiring Women“, výzkum přivítal a zdůraznil, že je důležité, aby měly děti na základních školách dostatečně široké spektrum pozitivních vzorů a příkladů.
Gemma Moss, profesorka pedagogiky z University v Bristolu, která se na studii přímo nepodílela, uvedla, že výzkum sice vyzdvihuje důležitý problém, nezabývá se ale již tím, jak způsob, kterým děti vnímají své vlastní úspěchy – nebo jak na jejich schopnosti nahlíží jejich vyučující – může ovlivňovat jejich postoje v těchto otázkách.
Christia Spears Brown, profesorka psychologie na Kentucky University a autorka knihy „Parenting Beyond Pink and Blue“, tvrdí, že výzkum je v souladu s dřívějšími pracemi v této oblasti, které došly k závěrům, že rodiče a učitelé přisuzují dobré známky v matematice tvrdé práci u dívek, avšak přirozeným schopnostem u chlapců. „Tato studie ukazuje, že dívky již v raném vývoji zvnitřňují tyto sociokulturní podněty a věří, že sice mohou tvrdě pracovat, ale nejsou přirozeně opravdu chytré," řekla. „Tyto domněnky mohou mít významný dopad na to, pro jaké typy akademického vzdělání se děti později rozhodnou, a ukazují, proč se dívky nehlásí na studijní obory, jako je fyzika, navzdory tomu, že ve škole dostávají vynikající známky."
Athene Donald, profesorka experimentální fyziky na Cambridge University, souhlasí. "Pokud máme v budoucnu docílit genderově vyrovnaného zastoupení v oborech inženýrských, matematických a fyzikálních, je jasné, že intervence na středních školách prostě nebudou stačit," řekla. „Rodiče, vyučující a média by měli mnohem více pracovat na vymýcení genderových stereotypů v tom, jak s dětmi všech věkových kategorií mluví o dospělých.“
Líbil se Vám článek? Přihlaste se k odběru zpravodaje (zdarma).
