Mluvit o penězích je ve společnosti paradoxně větším tabu než sex, politika nebo náboženství. Mnohdy se tak neděje ani v partnerství, natož pak mezi přáteli či se zaměstnavateli. Proč je tomu tak a proč by o svých platech měly otevřeněji hovořit právě ženy?
Opravdu spolu pohlaví a bankovní konto nemají nic společného?
Ačkoli ženy mají ze zákona nárok na to, aby jim byl za stejnou práci1 vyplácen stejný plat či stejná mzda, existuje řada faktorů, kvůli kterým ženy stále vydělávají méně než muži. Stojí za tím nižší mzdy v odvětvích, v nichž dominují ženy, nepružné pracovní podmínky, netransparentní způsob odměňování, segregace ve vzdělávání, nedostatečná dostupnost zařízení pro děti i genderově stereotypní představy o rolích ve společnosti. Rozdíly v odměňování přitom mají významné negativní důsledky: snižují rozpočty domácností, zapříčiňují nízkou životní úrovni rodin s více dětmi, dostávají do ekonomického tlaku matky samoživitelky a odráží se i v nižších důchodech žen. Nižší „výplata“ žen dokonce ovlivňuje výskyt násilí v partnerských vztazích.
V souvislosti s nerovným odměňováním je třeba uvést rozdíl v odměňování mužů a žen (tzv. gender pay gap) V ČR je dle posledních zveřejněných statistických dat Eurostat 16,4 %, což je osmý největší rozdíl v rámci EU. (Eurostat, 2020). Ženy v průměru obdrží na své konto každý měsíc 34 756 Kč hrubého, zatímco muži si v průměru přijdou na 41 616 Kč hrubého. (ČSÚ, 2021). Pokud by ženy dostávaly stejný plat jako muži, tak by se rodinný rozpočet u heterosexuálních párů zvýšil o 82 000 Kč. To představuje půl roku splacené hypotéky ve výši 13 720 Kč, 34 plných nádrží benzínu nebo 103 rodinných vstupů do pražské ZOO.
Symbolické je, že v rámci českého předsednictví Rady EU bude diskutována směrnice, kterou se posiluje uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou nebo rovnocennou práci. Návrh směrnice obsahuje sadu nástrojů pro transparentnost odměňování, které by měly členské státy legislativně zakotvit do svých právních řádů. Jde například o právo na informaci o mzdě před nástupem do zaměstnání, možnost získat informaci o výši platu či mzdy na pozici se srovnatelnou hodnotou práce nebo pravidelné vykazování rozdílů v odměňování mezi muži a ženami v organizaci.
Zatím se lze na případné podezření z diskriminace z důvodu nerovného odměňování obrátit na Státní úřad inspekce práce. Oblastí nedodržování právních předpisů při odměňování zaměstnanců se inspektorát systematicky zabývá teprve od roku 2016. Zatímco v roce 2017 provedl úřad 50 kontrol na rovné odměňování žen a mužů, v roce 2021 jich bylo již přes 400. (SÚIP, 2022).
Jak to vidí Češky a Češi?
Podle výzkumu veřejného mínění, které realizoval v roce 2021 projekt 22 % K ROVNOSTI pro Ministerstvo práce a sociálních věcí, má na názor na nerovné odměňování vliv nejen pohlaví, ale také vzdělání. A co si tedy myslí o gender pay gapu v Čechách?
Názor, že muži jsou odměňováni více, sdílejí ženy dvojnásobně častěji než muži. Mezi muži jasně panuje názor, že obě pohlaví jsou odměňována stejně.
Za hlavní příčinu finančního znevýhodnění žen na trhu práce považuje stále nejvíce dotázaných (79 %) mateřství a péči o děti; to, že ženy pracují v hůře placených oborech (72 %) anebo že podmínky pro sladění práce a rodinného života jsou v ČR nevyhovující (72 %).
Generace žen ve věku 18–29 let zejména častěji nesouhlasí s tím, že příčinou nerovného odměňování je kariérismus mužů a obavy žen říci si o vyšší mzdu.
Za nejdůležitější aktéry, kteří by měli řešit nerovnosti v odměňování žen a mužů, lidé považují odbory, zaměstnavatele a oblastní inspektoráty práce.
Co s tím mohu udělat já?
Až se budete příště bavit s přáteli, zkuste místo detailů ze soukromí nadhodit téma peněz a rovného odměňování. Třeba zjistíte, že se tento problém týká i jiných žen. Třeba o tom začnou vaše kamarádky diskutovat se svými partnery a partnerkami. A ty zase s dalšími lidmi. A třeba (i právě díky vám) bude jednou zcela zbytečné psát o nerovném odměňování žen a mužů jakékoliv články.
1) Za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty přísluší všem zaměstnancům u zaměstnavatele stejná mzda, plat nebo odměna z dohody (§ 110 zákoníku práce).
Zdroje:
ČSÚ, 2021. Zaostřeno na ženy a muže 2021. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/4-prace-a-mzdy-js1h0rpime
Eurostat, 2020. Statistic gender pay gap. Dostupné z: https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=Gender_pay_gap_statistics
SÚIP, 2021. Program kontrolních akcí Státního úřadu inspekce práce na rok 2022. Dostupné z: https://www.suip.cz/rocni-program-kontrolnich-akci
Projekt 22 % K ROVNOSTI Ministerstva práce a sociálních věcí, 2021. Rovné odměňování žen a mužů ve zkušenostech a názorech české veřejnosti. Dostupné z: https://rovnaodmena.cz/ke-stazeni-2/
De Harvan, Karin. Den rovnosti žen a mužů letos vychází na 1. března. Dostupné z: https://www.equalpayday.cz/den-rovnosti-odmenovani-zen-a-muzu-letos-v-cesku-vychazi-na-1-brezna/
Líbil se Vám článek? Přihlaste se k odběru zpravodaje (zdarma).