Zdravotnictví je typické několika výraznými charakteristikami: péče je poskytována převážně ženami, obor je finančně podhodnocen, zároveň se dané pozice potýkají i s nedostatečným oceněním morálním. Dlouhodobě se proto obor potýká s nedostatkem zaměstnaných. Jedná se cca o 3000 zdravotních sester, kterých se českým nemocnicím nedostává. Téma se samozřejmě týká i mužů, ale vzhledem k tomu, že se v oboru vyskytují marginálně, následující text používá záměrně generické femininum.
Gender a péče jsou témata, která jsou nepochybně spojena. Oblast péče jak individuální, tak i profesionální, je svázána se ženami. Ženy jsou primárními pečovatelkami v rodině, stejně tak jako zdravotnicemi, lékařkami i pomocným ošetřujícím personálem ve zdravotnictví. Pokud do samotného zdravotnictví nahlédneme blíže, statistiky mluví velmi jasně: hierarchická struktura je genderovaná, stejně tak jako se projevuje horizontální genderová segregace. Dle dat ČSÚ ženy převládají jak v kategoriích odborných pracovníků a farmaceutů, tak na pozicích lékařů a zubních lékařů – s výjimkou nejvyšších pozic. Nejvyrovnanější podíl žen a mužů je ve skupině označené jako lékaři (57 % žen a 46 % mužů). Naopak v kategorii všeobecné sestry a porodní asistentky drtivě převládají ženy. Muži tvoří pouze 2,5 % .
Potýkáme se s nedostatkem zdravotních sester. Kde tedy ty sestry jsou? Na školách sice dochází k postupnému úbytku zájmu o obor především mezi ženami, pomalu a pozvolně ale roste zájem mužů. Celková čísla za posledních 10 let zůstávají obdobná. Ústav zdravotnických informací a statistiky ukazuje, že dochází k přesunu sester z akutní lůžkové péče do péče ambulantní. Zároveň odcházejí i mimo zdravotnictví či do zahraničí.
A proč jsou to důležitá data? Protože nám ukazují, jak se téma péče a genderových vztahů vzájemně proměňuje, pokud do hry přiberemefaktory jako migrace, cestování, či ochota vyjet za lepšími podmínkami do zahraničí. Provazuje se tak oblast genderu, péče a migrace. Teoretik Hochschild přichází s konceptem globálního řetězce péče. Ten odkazuje na skutečnost, že odliv péče z jedné země má za následek často příchod nových pečujících, což ale znamená zas jejich odchod ze země původu. Vytváří se tak určitý fenomén kulečníkových koulí, který má své důsledky na mikrosvěty daných žen a jejich rodin a žití genderu. Ve své podstatě ale i na společnostjako takovou.
Tento pohyb pracovní síly je vnímán převážně negativně, neboť narušuje tradiční vnímání rodiny a ženy pečující o domácnost, ale i rozdělení „tradičních rolí“ v rodině. Vysoký příjem ze zahraničí z žen často dělá živitelky rodiny a otázka jejich jiného zapojení do péče o svou rodinu je komplikována jejich zahraniční prací. Rodiny se tak ocitají bez matky, péče o rodinu je přebírána otcem či dalšími rodinnými příslušníky, resp. příslušnicemi: nejčastěji babičkami. Emancipační potenciál takovéhoto posunu na pracovním trhu ve smyslu větší rovnosti žen a mužů se často nenaplňuje. Místo něj se ukazuje krize péče, když babičky ještě pracují a péče o rodinu je suplována opět migrační vlnou žen – pečovatelek a pomocnic z ještě chudších regionů.
V případě České republiky intenzivně dochází k odchodům zdravotních sester převážně v příhraničních oblastech. Mnohdy se daří každodenně za prací do zahraničí dojíždět. Zároveň však na náš pracovní trh cíleně přicházejí zdravotní sestry a doktoři a doktorky ze zahraničí (cca 250 ročně). Přicházející jsou ze Slovenska, ale podporuje se migrace zdravotních sester i z Ukrajiny. Aktivita českého Ministerstva zdravotnictví podporuje „projekt Ukrajina“ , v jehož rámci je usnadněna nejen pracovní migrace zdravotnic a zdravotníků, ale také jejich adaptace na pracovní prostředí a jazyk. Poskytnutí výjimky s ohledem na opakovanou možnost získat aprobace, a nedostatečnost jazykového vybavení, byly v posledních měsících v zájmu médií.
Debaty ohledně toho, jakým způsobem však jejich příchod ovlivňuje poskytování zdravotnické péče v zemi jejich původu, se nevedou. Stejně tak se nevedou debaty ohledně jejich vlastní individuálních nutností poskytovat péči členům rodiny. To však nemění nic na tom, že téma globálních řetězců péče je blíže, nežli jsme si mohli myslet.
Použité zdroje:
ČSÚ. 2018. Zaostřeno na ženy a muže.
Češek. 2018. Muži v ošetřovatelství. Část 3: statistika. https://cesek.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=643136
ÚZIS. 2018. Personální kapacity v českém zdravotnictví v roce 2017.
2017. Do nemocnic chce jen třetina studentů zdravotnických škol. https://www.tribune.cz/clanek/41923-do-nemocnic-chce-jen-tretina-studentu-zdravotnickych-skol
Krotký, J. a A. Souralová. 2017. Odliv péče. https://www.encyclopediaofmigration.org/odliv-pece/
Vavrečková, Baštýř. 2009. TheEffectof Brain Drain in the Czech Republic and Earnings Motivation for Qualified Specialists to Work Abroad. VUPSV: Praha. http://praha.vupsv.cz/Fulltext/vz_303en.pdf S. 49
Tisková zpráva MZ ČR. 2018. Projekt Ukrajina pro sestry si nemocnice chválí. http://www.mzcr.cz/dokumenty/projekt-ukrajina-pro-sestry-si-nemocnice-chvalije-to-jedna-z-moznostijak-res_15408_3684_1.html
Líbil se Vám článek? Přihlaste se k odběru zpravodaje (zdarma).