Přinášíme čtenářské tipy pro děti i dospívající, které nezúží jejich pohled na svět na modrou, nebo růžovou, na tituly pro kluky, nebo pro holky. Barev je na světě mnohem víc, není třeba si žádnou z nich zakázat. Feministické smýšlení po přečtení nezaručujeme, ale širší rozhled slíbit určitě můžeme. Knihy vybírá a celou rubriku připravuje Kateřina Čopjaková, literární a komiksová kritička týdeníku Respekt a Radia Wave.
NOVINKY
📖 Piruety, křehké memoáry dospívání v podání královny autobiografického komiksu Tillie Walden vyšly konečně česky. Autorka v nich jen tak mimochodem, ale o to přesvědčivěji, zachycuje velká dramata svého dospívání od komplikovaného vztahu s matkou, přes coming-out, po rozhodnutí opustit krasobruslení a začít se věnovat kreslení. Díky Piruetám se Walden stala jednou z nejmladších držitelek Ceny Willa Eisnera, obdoby filmového Oscara v komiksu.
Doporučený věk: 13+
📖Jono a Kíš, román Hany Roguljič o tom, co se stane, když se dva sourozenci ztratí ve světě internetu. Jedenáctiletý Jono je posedlý pařením her, obzvláště Minecraftu, a věří už jen v budoucnost angličtiny. Jeho mladší sestra by si raději hrála s panenkami, ale když se ocitnou sami doma, nemá na výběr. Doporučujeme zvlášť pro děti paralyzované září monitorů.
Doporučený věk: 8+
📖Tibbles, komiks Michala Šandy a Davida Dolenského o nezměrném egu jednoho vědce a stejně velkém hladu jednoho kocoura. Přečíst se dá rychle, ale s pochopením různých rolí jednotlivých postav a důsledků jejich konání už je to náročnější. Pozor! Obsahuje velký šálek melancholie.
Doporučený věk: 5+
📖Tma, první kniha ilustrátorky a komiksové autorky Toy_Box pro nejmenší čtenáře a čtenářky. Jednoho dne na balkóně Jáchyma a Klárky přistane černá tma. Dvojčata mají strach, kdo asi je a co asi chce, ale maminka nemá čas jim to vysvětlit, protože vaří, chystá… a tak si začnou představovat sama. Daří se jim to natolik živě, že jim maminka musí pomoci, aby je vtáhla zpět do bezpečí. Krásné celostránkové ilustrace jsou inspirovány autorčinou rodinou a na příběhu mají podíl její vlastní děti.
Doporučený věk: 4+
📖Jsou tam kuny! Máme zvířátka, která jsou v knížkách pro děti pořád, jako medvídci, králíčci nebo vlci, ale co takové kuny? Ty zůstávaly stranou, než o mrštných šelmičkách napsal Robin Král řadu hravých básniček a Ester Nemjó k nim nakreslila a nalepila mnoho koláží. Výsledek najdete v leporelu, které si hraje s češtinou jako kuna s myší.
Doporučený věk: 1+
ČTENÁŘSKÁ RECENZE
(Autorkami recenze jsou Dora (11) a Marta (6) Šrámkovy z Pacova. Pokud i vy máte doma mladého čtenáře nebo čtenářku, kteří by nám rádi napsali recenzi na audio(knihu), ozvěte se na nezletilikritici@gmail.com!)
„Za tělocvičnou na našem školním dvoře je veliká jáma. Říkáme jí Ďolík.“ Takhle začíná stejnojmenná švédská obrázková kniha o místě, kam si chodí děti o každé přestávce hrát. V Ďolíku je spousta pařezů, obrovských kamenů, jam a svahů. Místa a zábavy je tam dost pro všechny. Jenže učitelům se to nelíbí a říkají, že se tam někdo zraní. Děti si mají hrát na hřišti! Jednou si Vilma přišlápne cestou do Ďolíku tkaničku a spadne ze schodů. Teče jí krev z nosu. Od té chvíle do Ďolíku děti nesmějí. Tak chodí pouze na Okraj, tam to taky ujde. Jenže učitelé nedají pokoj, a když děti přijdou do školy v pondělí, je z Ďolíku a Okraje jen rovná betonová placka. Všichni jsou smutní, až na učitele! Za chvíli se však karty obrátí, protože děti objeví hromadu, na které je navezeno všechno z Ďolíku a Okraje. Začnou jí říkat Vršek. Děti tvrdí, že je dokonce mnohem lepší než Ďolík a Okraj dohromady a zase si chodí hrát jedině tam.
Knížka nás moc bavila a dost jsme se u ní nasmály. Moje malá sestra Marta si hned vzpomněla, jak si ve školce hrály s holkama venku nejradši v koutě za domečkem, kde to bylo úzké a nikdo je nerušil a bylo to tam jen jejich. Bavily ji vtipné ilustrace a ulevilo se jí, že se dětem na konci splnilo přání mít své vlastní místo. Já měla pocit, jako by knihu psalo dítě. Vypráví ji jedna holčička ze školy, ale jen málo spisovatelů umí psát přesně tak, jako když mluví dítě. Já se v tom úplně cítím. Taky si ráda hraju přesně jako v této knize. Nedoporučuju ji jen kvůli nádhernému, stručnému a výstižnému textu, ale taky kvůli dobře odpozorovaným ilustracím. Naprosto perfektně vyjadřují, jak třeba děti otráveně sedí na houpačce nebo jakým způsobem se drápají na strom. Taky se mi líbilo, jak na dvou stránkách za sebou stojí děti úplně stejně. Jednou je vidíme zepředu, jednou zezadu. Myslím, že kniha je bezvadná.
Ďolík: Emma AdBåge, přeložila Pavla Nejedlá, 34 stran, vydal Host (2021)
SETKÁNÍ
Babičky čtou dětem je nová série setkání nakladatelství Meander. Vždy jednou za měsíc v úterý se v jejich novém knihkupectví na Jánském vršku v Praze můžete potkat s některou z kmenových autorek nakladatelství, která je zároveň babičkou, a zaposlouchat se do jejích příběhů. Interaktivní čtení je doporučeno čtenářům do 10 let, nejbližší se uskuteční 8. března a 5. dubna.
SLOVNÍK dnešních čtenářů a čtenářek
CH-ick lit – termín, který se zrodil v 90. letech s bestsellery jako Deník Bridget Jones, aby pojmenoval subžánr romantické literatury od žen pro ženy, v němž hrají hlavní roli ženy a jejich vztahy. Později byl kritiky zavržen coby sexistický, přesto se udržel především v oblasti young adult literatury a pod tímto hashtagem najdete stovky tisíc příspěvků na Instagramu. Od dob Bridget ale prošly jeho hrdinky proměnou a životní nesnáze už nezdolávají ironií, ale odvahou, a jejich vztahy zdaleka nejsou jen heterosexuální. Mezi úspěšné autorky oddechového žánru patří Jenn Bennet nebo Romina Garber.
Líbil se Vám článek? Přihlaste se k odběru zpravodaje (zdarma).