Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
nejspíš vám neunikla vášnivá veřejná diskuze předcházející průvod hrdosti Prague Pride, který v srpnu 2011 (poprvé od roku 1989!) prošel Prahou. Diskuze bez skrupulí odhalila jasně artikulovanou a nijak neskrývanou homofobii i na místech, kam v žádném případě nepatří. V zásadě se nejedná o žádnou novinku – česká společnost se sice ráda pyšní svou tolerancí, když však dojde na lámání chleba, tak zjistíme, že homofobie, transfobie (jinak řečeno chorobný strach z homosexuality či transsexuality) či jiné fobie prostupují různými úrovněmi našich životů.
Především díky tomu nemohou stejnopohlavní páry stále adoptovat děti a v případě, že vstoupí do registrovaného partnerství, tak se vzdávají práva i na individuální adopci, která jim jinak teoreticky umožněna je. Samotná instituce registrovaného partnerství byla vyčleněna z osnovy občanského zákoníku, ačkoli z odborného hlediska se jedná o nesmysl, neboť registrované partnerství je institutem soukromého práva. Lesbické ženy nemají nárok na umělé oplodnění, změna pohlaví je podmíněna sterilizací, sexuální orientace či genderová identita několikanásobně zvyšují pravděpodobnost šikany ve škole nebo na pracovišti, atd., atd.
Opravdu si myslíme, že výše zmíněný a zdaleka ne vyčerpávající výčet odráží společenskou toleranci? Podle mnohých evropských i světových organizací, které se zabývají lidskými právy, rozhodně ne. Zapomeňme ale na kritiku institucí, jejichž působení je pro mnohé z nás nečitelné či nelegitimní. Mnohem zásadnější je uvědomit si, že dopady diskriminace na základě sexuální orientace či genderové identity se týkají celé společnosti. Kvůli obavám z reakcí okolí mnoho rodičů nepřizná, že jejich dítě je gay, lesba, bisexuální nebo transsexuální, a žije v obavách, že tuto skutečnost někdo zjistí. I otevření rodiče musí často bezmocně přihlížet šikaně svých dětí ve škole či v zaměstnání. Diskriminovaní mohou být i zástupci či zástupkyně heterosexuální společnosti, pokud svým vzhledem či chováním nenaplňují předpokládané normy atd.
Pokud se chceme chlubit tím, že žijeme v tolerantní, pluralitní společnosti, je zapotřebí ještě mnoho změn, na kterých se můžeme aktivně podílet. V tomto ohledu vnímám velmi pozitivně nad očekávání vysokou návštěvnost zmíněné Prague Pride. Navzdory, nebo možná dokonce díky, odsouzení některých veřejných činitelů přišlo obrovské množství heterosexuálních lidí, kteří tak otevřeně vyjádřili nesouhlas s homofobií a transfobií. Optimismus vzbuzuje také nové občanské sdružení PROUD (Platforma pro rovnoprávnost, uznání a diverzitu), které si klade za cíl změnit společnost tak, aby sexuální orientace a identita nebyly rozhodující pro kvalitu života.
Doufám, že vám toto číslo přinese inspiraci a chuť podílet se na změně. Společnost, ve které je možné společné soužití různých skupin založené na vzájemném respektu, za to stojí,
Kristýna Ciprová, redaktorka.
Petr Kalla, advokát
Bylo-li jedním z cílů předkladatele zákona skutečně přijetí moderního soukromoprávního kodexu, který by shrnoval masu právních pravidel vztahující se k soukromoprávním záležitostem, pak musíme bohužel konstatovat, že předkladatel návrhu zákona v důsledku politického obchodu v naplňování svého záměru, alespoň pokud jde o práva LGBT-osob, selhal. Zákoník, ač v sobě údajně obsahuje veškerou základní právní úpravu rodinného práva, zcela programově ponechává stranou jakoukoliv úpravu registrovaného partnerství, které se tedy i nadále bude řídit platným zákonem o registrovaném partnerství.
Zákonodárce tím dal veřejnosti najevo, že registrované partnerství nepovažuje za rodinně-právní vztah a že osoby, jež vstoupily do stejnopohlavního svazku, považuje za osoby nižší kategorie, když jejich svazek nehodlá uznat za hodný úpravy v obecném kodexu. Pokud pak jde o modernitu, pak ani v tomto směru není možné být z pohledu LGBT-osob k novému občanskému zákoníku smířliví. Ve vztahu ke stejnopohlavním svazkům nepřináší občanský zákoník vůbec žádné změny (ať již kupř. ve vztahu k možnosti společného majetku osob žijících v registrovaném partnerství, nebo ve vztahu k možnosti osvojení dítěte partnerem či partnerkou rodiče či k možnosti osvojení dítěte osobou, která žije v registrovaném partnerství). V některých otázkách naopak vidím kroky zpět, když nový občanský zákoník zavádí výslovnou právní úpravu otázek, jež doposud nebyly právem upraveny a jež byly řešeny v rámci praxe. Navíc úpravu takovou, jež jde proti proudu vývoje v ostatních evropských zemích. Mám na mysli kupř. nucený zánik manželství či registrovaného partnerství v případě změny pohlaví či podmínku sterilizace pro změnu pohlaví. Pokud bylo možné doufat ve změnu praxe, po účinnosti nového občanského zákoníku bude pro případné změny nutné provést i změny občanského zákoníku, tzn., že bude nutné dosáhnout změny cestou legislativního procesu.
Tereza Mikšaníková, předsedkyně, eLnadruhou o.s.
Registrované partnerství (RP) bylo součástí Občanského zákoníku (OZ) od roku 2006 a nyní je situace taková, že OZ RP vypustil úplně, to je z našeho pohledu dosti nepřijatelné. OZ v 21. století je více diskriminační než před tím, když se tedy budu zaměřovat na LGBTIQ práva. Zákonodárci nám tím ukazují, že jsme něco méněcenného a podřadného, což mě z pochopitelných důvodů uráží, neřeší ani jiné otázky, které mě trápí jako občanku ČR a to je že neřeší situaci, do které se mohu snadno dostat se svou partnerkou v případě, když se rozhodneme pro dítě. OZ neřeší osvojení dítěte u stejnopohlavních párů a v případě ztráty (indispozice) biologické matky, nemá partnerka na dítě právo, ač dítě vychovávala společně s ní.
Jan Wintr, právní teoretik, Právnická fakulta Univerzity Karlovy
Předně mě velmi těší, že nový občanský zákoník byl schválen, vidím v něm velkou naději pro kultivaci českého právního řádu a jeho postavení na pevných a srozumitelných základech. Je samozřejmě chyba, že zákoník neobsahuje registrované partnerství, které do něj systematicky patří, v expertních návrzích vždy bylo a zmizelo až na základě politického tlaku bez uvedení jakýchkoli argumentů. Chápu ale ministra spravedlnosti, že v zájmu prosazení kodexu musel činit i politické, odborně neodůvodnitelné ústupky. Postavení LGBT-osob nový zákoník nijak nemění, zůstává zachováno registrované partnerství ve zvláštním zákoně, i pravidla změny pohlaví zůstávají beze změny. Vypuštění registrovaného partnerství z návrhu ovšem zmařilo naději na posílení práv registrovaných partnerů, protože návrh ještě v roce 2008 počítal například se zakotvením společného jmění partnerů.