Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
po dlouhé době se znovu vracíme k tématu marketingu a k otázce, jak marketing souvisí s genderovou a věkovou problematikou. Na stránkách našeho zpravodaje se většinou věnujeme personálním aspektům fungování firem – jaké směrnice na podporu rovných příležitostí ten který podnik má, jakými dobrými praxemi se v oblasti diverzity může pochlubit a podobně. Není však dobré zapomínat na to, že ty nejlepší firmy fungují skvěle – citlivě a rovně – nejen co se přístupu k (potenciálním) zaměstnancům a zaměstnankyním týká, ale že bez zbytečného sexizmu a ageismu zvládají také například sféru PR a reklamy.
V tomto čísle lákám především na články odbornic na slovo vzatých. Zajímavé a poučné jsou příspěvky Lucie Kuldové o sociálním marketingu a Jany Doválelové o nových trendech v marketingu. Brněnská organizace Nesehnutí se s námi podělila o zkušenosti s udělováním anticeny „Sexistické prasátečko“ a pražská neziskovka Elpida informuje o kampani „Nech mého dědečka/Nech mou babičku na pokoji.“ Redaktorka Lada Wichterlová zpovídala personalistku Barboru Stejskalovou – výsledkem je rozhovor o překonávání bariér při prosazování programů rovných příležitostí ve firmě T-mobile.
Těšíme se, že Vás brzy uvidíme na některé z našich chystaných akcí (viz rubriku „Aktuálně“).
Hezký podzim,
Nina Bosničová, šéfredaktorka.
Nina Bosničová, projektová manažerka, Gender Studies, o.p.s.
V tomto případě můžeme, dle mého názoru, mluvit o dvou „smyslech.“ Jeden je etický a druhý pragmatický. Firmy na celém světě, Českou republiku nevyjímaje, zatím jako důležitější vnímají pragmatickou stránku věci, morální rozměr přichází na řadu až pak a souvisí s konceptem společenské zodpovědnosti. Společensky odpovědný podnik se chová eticky jak směrem dovnitř – nedopustí diskriminaci na pracovišti – i navenek – nedovolí, aby firma pro prodej svých služeb a výrobků využívala sexisticky nebo ageisticky laděný marketing. V ideálním případě spolupracuje HR a marketingové oddělení tak, aby výsledný dojem z firmy byl konzistentní, jinými slovy, aby personální politika a praxe daného podniku souzněla s jeho marketingovým chováním. Pragmatické důvody využití genderově a věkově senzitivního marketingu jsou dány zejména touhou získat si pro svůj produkt co nejvíce zákazníků a zákaznic. Šanci naplnit toto přání má jenom takový marketing, který předem nevylučuje jisté zákaznické segmenty – ženy, popřípadě starší lidi.
Kateřina Jonášová, publicistka, feministka
Sesterství genderu a marketingu vidím jako extrémně prospěšné především proto, že toto spojení kritizuje stávající marketingovou iluzi: to, že se trh obrací k jakési homogenní společnosti, která je mladá, úspěšná, zdravá a dobře vypadá. Tato diskriminující slepota postihuje jak rod-gender, tak i starší věkové skupiny či jiná etnika. Ekonomická zajímavost a efektivita genderově citlivého pojetí trhu má dvě potenciality. Na jedné straně umožňuje vytvoření nových způsobů komunikace, nových produktů, nových forem služeb – doufejme bez užívání stávajících stereotypů. Na druhé straně je ovšem třeba předcházet tomu, aby se gender nestal další potravou nenasytné spotřební tlamy a aby nevědomky nenapomáhal pouze nalezení nových mezer na trhu.
Petra Štogrová Jedličková, manažerka, PricewaterhouseCoopers a členka Správní rady Gender Studies, o.p.s.
Je to nejlevnější způsob jak dát najevo svou společenskou zodpovědnost. Jsme zvyklí, že jsou v reklamách zobrazovány určité skupiny lidí určitým způsobem, nové zobrazení může mít větší dopad, protože firma ukáže svoje sociální cítění a odliší se na trhu. Je také důležité upozornit na rovné příležitosti v širším kontextu, nejen ve vztahu k mužům a ženám, ale i ve vztahu k dalším skupinám obyvatel, které v reklamě buď nevídáme vůbec a nebo ve stereotypních rolích. Jedná se o zdánlivě samozřejmé, přitom skrývané skupiny.