

Katarína Brončeková, VicePresident for People, Vodafone
O tom, aká je rovnováha dôležitá pre človeka v každej oblasti pre zachovanie duševného aj telesného zdravia, sa dozvedáme každý deň z mediálnych prostriedkov. Rovnako dôležitá je rovnováha medzi osobným a pracovným životom, nakoľko v práci strávime v priemere rovnaký čas, ako v aktívnom osobnom živote. Ako personalistka som sa stretla s ľuďmi, ktorí riešili a riešia prílišnú záťaž v pracovnej oblasti, vďaka ktorej majú pocit, že im ostatné veci a príležitosti v osobnom živote doslova utekajú spred nosa. Najčastejšie ide o ľudí po 35 a väčšinou tých, ktorí majú za sebou veľmi intenzívne obdobie budovania kariéry. S rastúcim vekom totiž pribúdajú aj osobné priority, akými je najčastejšie rodina, ktoré ľuďom výrazne prehádžu rebríček ich dovtedajších hodnôt. Druhou situáciou, ktorú zažívame okolo nás je, keď sa človek chce zapojiť do pracovného života, ale jeho rodinné či osobné povinnosti mu to neumožňujú. Ide najčastejšie o matky, ktoré sa snažia o návrat do práce z materskej dovolenky.
V momente, keď človek usiluje o dosiahnutie rovnováhy medzi pracovným a osobným životom je doležitá podpora tak zo strany rodiny samotnej, ako aj zamestnávateľa. Podpora zo strany rodiny spočíva predovšetkým v podpore sebavedomia a ochote nastaviť chod domácnosti iným než tradičným spôsobom. Podpora zamestnávateľa je hlavne o vytvorení pracovnej kultúry a podmienok, ktoré podporujú dosiahnutie rovnováhy pre všetkých zamestnancov. Začína pri akceptovaní iných než pracovných priorít zamestnancov a prejavuje sa v riadení ľudí, kde sa stáva nepodstatným, koľko hodín odsedel zamestnanec v práci na svojej stoličke, ale pozerá sa skôr na to, aké výsledky dosiahol. Dôležitú rolu hrajú flexibilita príchodu a odchodu z práce, práca na skrátený pracovný úväzok či z domu, vytvorenie zaujímavých pracovných príležitostí pre matky vracajúce sa do práce po materskej dovolenke či poskytnutie príspevku na opatrovanie, vďaka ktorým zamestnanec získa potrebnú flexibilitu.
Zamestnávatelia, ktorí tieto podmienky zaviedli vo firmách vedia, že je to investícia, ktorá sa im vypláca a vracia v podobe oveľa motivovanejších a lojálnejších zamestnancov a celkovo zdravšej a diverzifikovanejšej kultúre.

Eva Kneblová, psycholožka
Vzhledem k tomu, že v práci (resp. na pracovišti) tráví člověk dost podstatnou část svého života, je sladění pracovního a osobního života nezbytné. Nastupuji právě do práce po mateřské dovolené, mám šesti a tříleté dítě. A jako většina matek v mé situaci jsem řešila problém, jak věnovat dostatek času dětem a současně vyhovět svému zaměstnavateli. Jakýs takýs kontakt se svou profesí jsem udržovala i během mateřské dovolené. Uvědomila jsem si, že jakákoli kreativní činnost je pro mne nutností právě proto, abych dokázala být nejen matkou, ale zůstala i sama sebou, "dobíjela baterky". Myslím si, že absolutní odevzdání se péči o děti s sebou nese riziko toho, že matka později může mít problém dát dětem volnost, kterou potřebují pro osamostatnění v době dospívání. Krom toho je dobré, mohou-li děti s rodiči hovořit o jejich práci nebo je při práci sledovat. Naučí se respektovat to, že rodič má právo na čas a prostor nejen pro ně, ale i pro sebe, pro svou práci. Dostanou rovněž pozitivní životní vzor, uvědomí si, co práce rodičům přináší.

Blanka Rudolfová, účetní, Dell Computer, spol. s r.o.
Nedokáži si představit člověka, který by na otázku, zda je slaďování osobního a pracovního života důležité, odpověděl záporně. Je jisté, že při vybalancovaném pracovním a osobním životě jsme spokojenější, šťastnější. Nejednou si vzpomenu na den, kdy mne kolegyně upozornila na skutečnost, že už jsem si dlouho pro samou práci nezašla zacvičit a přiměla mne vyrazit do tělocvičny ještě týž večer. Měla pravdu, naše záliby a zájmy nás osvěžují, pomáhají nám odpočinout si od práce a nabrat novou energii. Máme-li navíc děti, rádi jim věnujeme to nejdražší, co máme - tedy čas, který strávíme s nimi. Práci potřebujeme nejen jako existenční jistotu, ale dává nám i pocit plnohodnotného člena společnosti. Není pochyb o tom, že oba životy – pracovní i osobní – by měly být v rovnováze. Přestože práce většině lidí zabírá největší část dne, rovnováhy můžeme dosáhnout tím, že si svůj volný čas zkusíme plánovat, plně jej využívat. Těšíme-li se do práce, nezdůvodňujeme-li si přílišným pracovním vytížením nedostatek času, který bychom chtěli věnovat dětem, rodině a samozřejmě i sobě samým, jsme jistě na dobré cestě k vyváženému a tím i spokojenému životu. Je-li naším zaměstnavatelem navíc společnost, která nabízí takové benefity jako je pružná pracovní doba, občasná práce z domova či zkrácené pracovní úvazky, važme si jich, neboť s nimi je sladění pracovního a soukromého života o trochu snažší.