Na jaké konkrétní oblasti by se měly do budoucna zaměřit projekty na podporu rovných příležitostí pro ženy a muže a proč?
Na otázku odpovídají:

Iva Šmídová, vedoucí
oboru generových studií, Fakulta sociálních studií, Masarykova univerzita
Podle mě je důležité podporovat spolupráci státních a
nestátních subjektů. Nestátní neziskvé organizace odvedly obrovský kus práce a
je vhodné se zamyslet, jak jejich produkty „diseminovat“ či „mainstreamingem“
dosáhnout co nejširší působnosti. Řada spoluprací (např. v rámci projektu
EQUAL) již zahrnovala vzájemnou provázanost s úřady práce či místními
knihovnami – tady vidím obrovské další možnosti.
Na úrovni státní správy pak vidím nutnost orientovat se na
posilování zpětné vazby v hodnocení realizovaných projektů tak, aby ty
kvalitní – tedy ty efektivní a opravdu genderově zacílené a podložené produkty
– byly realizovány v co nejširší míře. A zároveň, aby organizace, jež tyto
dobré produkty vytvořily, byly přizvány k dalším produktům. A ty, jež se
neosvědčily, budou prostě muset zkoušet štěstí na jiném poli. Mechanismus
takové zpětné vazby je velmi komplexní a zatím podle mých zkušeností
podhodnocený a nevyužitý.

Michal Uhl, poradce
pro oblast rovných příležitostí žen a mužů, kabinet ministryně pro lidská práva
a národnostní menšiny
Klíčová oblast, na kterou by se měly projekty na podporu
rovných příležitostí zaměřit, je podle mého názoru podpora slaďování rodinného
a profesního života. Má totiž zcela zásadní dopady na demografický vývoj
populace, diskriminaci žen na pracovním trhu i ekonomickou efektivitu státu.
Stavět ženu před volbu mezi dítětem a pracovním trhem je neetické a
nepřípustné. Navíc zkušenosti ukazují, že v takto složité situaci jsou
ženy nezřídka nuceny volit pracovní trh. Proto je nutné podporovat veškeré
nástroje, které umožní rodičům zároveň pracovat a vychovávat děti. Účinných
mechanizmů je celá řada, od nabídky jeslí po podporu aktivního otcovství. Např.
podpora aktivního otcovství ve svých důsledcích rovnoměrně rozprostírá „rodinné
povinnosti“, což se příznivě projeví na pracovním trhu, kdy dochází
k menší diskriminaci žen kvůli „neflexibilitě“, „neperspektivnosti“ a „neochotě
pracovat přes čas“, tak i v ekonomické efektivitě státu, kdy mohou ženy
využít potenciál, který je v každém rozvinut během studií.

Marta
Wallenfelsová, HR specialistka, Francouzsko-česká obchodní komora
Podpora rovných příležitostí má své limity
dané přirozenými rozdíly mezi muži a ženami. Rezervy v této oblasti jsou
stejné u nás jako ve Francii, tj. slabší zastoupení žen v manažerských
pozicích, mzdy pokulhavající za mzdou mužských kolegů. Francie může možná být
inspirativní v tom, že Francouzi jsou obecně více asociativní, takže ženy
se asi více než u nás sdružují v ženských organizacích. Pozornost bychom
měli spíše zaměřit na podporu odpovědného rodičovství a harmonizace rodinného a
pracovního života bez ohledu na pohlaví.