Martin Šimáček, ředitel odboru pro sociální začleňování v romských lokalitách (Agentura), Úřad vlády ČR

V Česku se chudoba a sociální vyloučení bohužel nejvíce týká Romů, což dokazuje řada domácích i zahraničních výzkumů, naposledy například srovnávací výzkum Agentury EU pro základní práva. Navíc, jak ukazují pravidelné výzkumy veřejného mínění, Romové jsou velmi negativně vnímáni většinou společnosti. Monitorování tisku, které pravidelně provádíme, ukazuje, že média z desetitisíců trestných činů ročně vybírají jeden či dva týdně, ve kterých označí za viníky Romy. Tím přispívají k tomu, že Romové jako celá skupina získávají velmi nepříznivý mediální obraz. Mezi trvalé nevýhody sociálně vyloučených lidí patří přetrvávající segregace ve vzdělání (nadpoloviční většina dětí z vyloučených lokalit končí v praktických školách) a vysoká konkurence na trhu práce – ztrátou zaměstnání je ohroženo čím dál více lidí v důsledku stagnace ekonomiky. Množství chudých lidí je také vydíráno lichváři a zprostředkovateli rychlých půjček, vymahači dluhů a exekutory. Devastační vliv mají také dealeři drog a kuplíři, kteří se živí na životní krizi těchto lidí. Cesta z této situace vede skrze důsledné vymáhání pravidel, začleňovací programy, podporu vzdělávání dětí, zaměstnanosti a postih těch, kteří se na chudobě přiživují.

Magdalena Hornová, členka, Jako doma, o.s.

Naše sdružení se zabývá destigmatizací osob bez domova, prevencí bezdomovectví a upozorňuje na genderový podtext bezdomovectví. Ženy bezdomovkyně tvoří až pětinu osob na ulici. Bezdomovectví neustále narůstá mezi mladými ženami a ženami z etnických minorit či ženami imigrantkami. Bezdomovkyně často prošly domácím násilím, mohou to být ženy z výkonu trestu a stále častěji přibývá žen s psychickými problémy. Velkým problémem je i jejich zadlužení, které se týká až 90 % bezdomovkyň. Hlavním problémem žen bez domova je kumulace všech těchto handicapů.

Lidija Grebo a Martina Horvathova, projektové koordinátorky, Slovo 21 - Manushe

Jako Romská ženská skupina Manushe se domníváme, že nejpalčivějším problémem sociálně vyloučené skupiny, kterou se zabýváme, je začarovaný kruh nízké vzdělání – nezaměstnanost – dluhy. Nedostatečné vzdělávání je, vedle jiných důvodů, příčinou snížené možnosti zaměstnání. Dlouhodobě nezaměstnaný člověk ztrácí odvahu a zájem pokračovat v hledání práce a dost často se stává jen pasivním příjemcem sociálních dávek. Zvyšující se náklady na život, podléhání vlivu masmédií a reklamy využívajících sklonu lidí ke konzumnímu životu, a snadnost získání půjčky od více či méně pochybných firem, znamenají zvyšující se zadlužení sociálně vyloučených lidí. Ti bohužel nejsou schopni domyslet důsledky svých rozhodnutí, ve chvíli, kdy žádají další a další půjčky, které jim firmy za vysoký úrok ochotně nabízejí. Sociálně vyloučení totiž žijí v prostředí, kde je podobné chování naprosto normální.