Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
jaro už klepe na dveře a my budeme snad při slunečném počasí moci oslavit 100. výročí Mezinárodního dne žen. Tento den je oslavou a oceněním aktivismu usilujícího o emancipaci a rovná práva žen. Každý rok se oficiálně slaví na půdě Organizace spojených národů, institucí Evropské unie i v mnoha dalších zemích na světě. MDŽ svými oslavami připomene i Česká ženská lobby, kde je Gender Studies členskou organizací. V rámci týdne oslav (8. až 12.3) vás pozveme na seminář s neziskovými organizacemi, pouliční happening, promítání sociálních spotů, literární čtení z oblíbených knih či divadelní představení slovenského souboru Bábkové divadlo na Rázcestí.
Mezinárodní den žen je sice dnem oslav boje za rovná práva žen a mužů a ženy získaly díky feministickým aktivistkám mnoho práv, ta ale stále nejsou rovná. Rok 2010 je významným rokem i v souvislosti s mezinárodními dokumenty, které mají za cíl nerovnosti napravit. Nejzásadnějším je Pekingská deklarace a platforma pro akci, dokument Organizace spojených národů vytvořený na 4. konferenci OSN o ženách. Platforma určuje 12 stěžejních oblastí zájmu a představuje cíle a doporučené kroky pro zlepšení přístupu žen k právům v těchto oblastech. Přijetím Pekingské akční platformy se členské státy zavázaly plnit tyto strategické cíle. O tom, jak strategické cíle plní Česká republika, si můžete přečíst v článku Terezy Wennerholm Čáslavské z Otevřené společnosti.
V roce 2010 slaví 20. narozeniny Evropská ženská lobby, která zastřešuje evropské organizace, jež se věnují právům žen a rovnosti žen a mužů. Byla to právě Evropská ženská lobby, která hodnotila, jak byl v Evropské unii plněn „Plán pro dosažení rovného postavení žen a mužů“ pro rok 2006 až 2010 (Roadmap for equality between women and men). Za tímto dokumentem Evropské komise se ohlédneme v článku "Budeme si v Európe rovnejší o päť rokov?"
I Lisabonská strategie z roku 2000 (doplněna o tzv. Barcelonské cíle v roce 2002) má vliv na rovnost žen a mužů. Jedním z indikátorů byla i 60% zaměstnanost žen, 33% nabídka zařízení péče o děti do tří let a 90% nabídka zařízení péče o předškolní děti starší 3 let. Cíle měly být plněny k letošnímu roku. Jak cíle plnila Česká republika, Evropská unie, ale i jak bude vypadat strategie navazující, informuje článek "Lisabonská strategie stanovila cíle, které nebyly naplněny, nová strategie EU 2020 se k nim nevraci".
Přeji vám pěkné čtení a příjemné oslavy MDŽ,
Alexandra Jachanová Doleželová, zástupkyně ředitelky
Linda Sokačová, ředitelka, Gender Studies, o.p.s.
Došlo k řadě zásadních změn – a to v pozitivním i negativním smyslu. Genderové otázky a rovné příležitosti se staly tématem, které česká veřejnost vnímá a zajímá se o ně. Současná situace v České republice – v oblasti diskriminace na trhu práce nebo situace rodičů – ukazuje, že nejde o žádná vymyšlená a importovaná témata, ale o realitu. Na druhou stranu se však zintenzivňují konzervativní tendence a zesilují dokonce i některé protiženské aktivity. Jedním z důvodů ale mohou být právě úspěchy aktivit genderových.
Marie Čermáková, ředitelka, Sociologický ústav AV ČR
Za posledních 20 let se „genderové poměry“ v České republice významně změnily. a/ „zlepšení“: Je tu nová generace sebevědomých, profesně úspěšných mladých žen, které zahrnují feminismus do své hodnotové orientace. To je nový fenomén. Byly tematizovány a do veřejného diskursu uvedeny genderové otázky a souvislosti, které silně ovlivňují soukromý i veřejný prostor. Dvacet let práce neziskových organizací se významně promítlo do pozitivního vnímání feminismu ve společnosti i v soukromí. Došlo k prosazení genderového výzkumu a vysokoškolské výuky. Obojí ve vysoké kvalitě a v mezinárodní spolupráci. b/ „zhoršení“ : Značně se ovšem rozšířil i prostor pro mediální agresivní výpady proti ženám a genderovým tématům, či dokonce i proti prosazování zákonných a legislativních úprav podmínek rovných příležitostí. Neziskový sektor, který podporoval procesy prosazení genderových otázek, je likvidován politikou podporující korupční a neefektivní přerozdělování veřejných financí.
Marcela Linková, koordinátorka, Národní kontaktní centrum – ženy a věda
Jako velice pozitivní vnímám jak rozvoj genderových studií na českých univerzitách, tak šíři aktivit ženských a genderových organizací. V některých oblastech došlo k důležitým změnám, ať jde např. o problematiku domácího násilí, diskriminaci žen na trhu práce či o, ač pomalou, přece jen proměnu diskurzu porodnictví a porodů. Přesto ale vidím zásadní a pokračující negativa: jde zejména o dost silnou neochotu řešit zastoupení žen na vedoucích místech (v politice i ve vedení veřejných institucí), platovou diskriminaci nebo sexuální obtěžování. Tato témata jsou stále buď předmětem výsměšků, nebo i čistě nepřátelských reakcí. Je také na pováženou, že česká politická reprezentace téma genderové rovnosti stále bagatelizuje. Nepřidá ani velká míra konzervativnosti české společnosti (ale zejména mužů), jak ukázal nedávný průzkum CVVM. Myslím, že je potřeba skutečně větší mobilizace ze strany žen a obecně všech, kterým jde o genderovou rovnost – ukázat politikům, že jde o důležité téma, které třeba někdy v budoucnu bude rozhodovat volby.