Linda Sokačová, ředitelka, Gender Studies, o.p.s.
Došlo k řadě zásadních změn – a to v pozitivním i negativním smyslu. Genderové otázky a rovné příležitosti se staly tématem, které česká veřejnost vnímá a zajímá se o ně. Současná situace v České republice – v oblasti diskriminace na trhu práce nebo situace rodičů – ukazuje, že nejde o žádná vymyšlená a importovaná témata, ale o realitu. Na druhou stranu se však zintenzivňují konzervativní tendence a zesilují dokonce i některé protiženské aktivity. Jedním z důvodů ale mohou být právě úspěchy aktivit genderových.
Marie Čermáková, ředitelka, Sociologický ústav AV ČR
Za posledních 20 let se „genderové poměry“ v České republice významně změnily. a/ „zlepšení“: Je tu nová generace sebevědomých, profesně úspěšných mladých žen, které zahrnují feminismus do své hodnotové orientace. To je nový fenomén. Byly tematizovány a do veřejného diskursu uvedeny genderové otázky a souvislosti, které silně ovlivňují soukromý i veřejný prostor. Dvacet let práce neziskových organizací se významně promítlo do pozitivního vnímání feminismu ve společnosti i v soukromí. Došlo k prosazení genderového výzkumu a vysokoškolské výuky. Obojí ve vysoké kvalitě a v mezinárodní spolupráci. b/ „zhoršení“ : Značně se ovšem rozšířil i prostor pro mediální agresivní výpady proti ženám a genderovým tématům, či dokonce i proti prosazování zákonných a legislativních úprav podmínek rovných příležitostí. Neziskový sektor, který podporoval procesy prosazení genderových otázek, je likvidován politikou podporující korupční a neefektivní přerozdělování veřejných financí.Marcela Linková, koordinátorka, Národní kontaktní centrum – ženy a věda
Jako velice pozitivní vnímám jak rozvoj genderových studií na českých univerzitách, tak šíři aktivit ženských a genderových organizací. V některých oblastech došlo k důležitým změnám, ať jde např. o problematiku domácího násilí, diskriminaci žen na trhu práce či o, ač pomalou, přece jen proměnu diskurzu porodnictví a porodů. Přesto ale vidím zásadní a pokračující negativa: jde zejména o dost silnou neochotu řešit zastoupení žen na vedoucích místech (v politice i ve vedení veřejných institucí), platovou diskriminaci nebo sexuální obtěžování. Tato témata jsou stále buď předmětem výsměšků, nebo i čistě nepřátelských reakcí. Je také na pováženou, že česká politická reprezentace téma genderové rovnosti stále bagatelizuje. Nepřidá ani velká míra konzervativnosti české společnosti (ale zejména mužů), jak ukázal nedávný průzkum CVVM. Myslím, že je potřeba skutečně větší mobilizace ze strany žen a obecně všech, kterým jde o genderovou rovnost – ukázat politikům, že jde o důležité téma, které třeba někdy v budoucnu bude rozhodovat volby.