
Linda Sokačová, ředitelka, Gender Studies, o.p.s.

Došlo k řadě zásadních změn – a to v pozitivním i negativním smyslu. Genderové otázky a rovné příležitosti se staly tématem, které česká veřejnost vnímá a zajímá se o ně. Současná situace v České republice – v oblasti diskriminace na trhu práce nebo situace rodičů – ukazuje, že nejde o žádná vymyšlená a importovaná témata, ale o realitu. Na druhou stranu se však zintenzivňují konzervativní tendence a zesilují dokonce i některé protiženské aktivity. Jedním z důvodů ale mohou být právě úspěchy aktivit genderových.
Marie Čermáková, ředitelka, Sociologický ústav AV ČR

Marcela Linková, koordinátorka, Národní kontaktní centrum – ženy a věda

Jako velice pozitivní vnímám jak rozvoj genderových studií na českých univerzitách, tak šíři aktivit ženských a genderových organizací. V některých oblastech došlo k důležitým změnám, ať jde např. o problematiku domácího násilí, diskriminaci žen na trhu práce či o, ač pomalou, přece jen proměnu diskurzu porodnictví a porodů. Přesto ale vidím zásadní a pokračující negativa: jde zejména o dost silnou neochotu řešit zastoupení žen na vedoucích místech (v politice i ve vedení veřejných institucí), platovou diskriminaci nebo sexuální obtěžování. Tato témata jsou stále buď předmětem výsměšků, nebo i čistě nepřátelských reakcí. Je také na pováženou, že česká politická reprezentace téma genderové rovnosti stále bagatelizuje. Nepřidá ani velká míra konzervativnosti české společnosti (ale zejména mužů), jak ukázal nedávný průzkum CVVM. Myslím, že je potřeba skutečně větší mobilizace ze strany žen a obecně všech, kterým jde o genderovou rovnost – ukázat politikům, že jde o důležité téma, které třeba někdy v budoucnu bude rozhodovat volby.