Štěpán Lukeš, HR Generalist a Diversity Champion
společnosti Hewlett-Packard Česká republika
Flexibilita jako požadavek ze strany zaměstnavatele může být
velmi často synonymem pro enormní množství času stráveného
v práci. "Buď flexibilní" rovná
se "pracuj (alespoň) za dva". Takovéto pojetí
"flexibility" spolehlivě tlumí jakoukoli snahu zaměstnance na
sobě pracovat, přizpůsobovat se novým trendům na trhu práce a
stále se vzdělávat - tj. být opravdu flexibilní.
S ohledem na situaci na trhu práce (zejména ve velkých městech a v průmyslových zónách) a zvyšující se poptávku po kvalifikovaných lidech, může být nabídka flexibility tím, co učiní konkrétní pracovní nabídku zaměstnání vysoce atraktivní. Navíc takovýto krok pro firmu to nemusí nutně znamenat pouze náklady navíc.
Pokud je zaměstnanec ochoten investovat sám do sebe, je
v zájmu zaměstnavatele vyjít mu/jí vstříc a domluvit se -
flexibilně - k oboustranné spokojenosti. O výhodách pro dotyčného zaměstnance
se není třeba příliš rozepisovat. Ale i nadřízený tím získává motivovaného a
loajálního kolegu/kolegyni schopnou uplatnit získané vědomosti nebo zkušenosti
v praxi.
Vladimíra Drbalová, ředitelka
Sekce Mezinárodních organizací a EU, Svaz průmyslu a dopravy ČR
Pro zaměstnavatele je flexibilita na pracovišti
v době globálních a demografických změn zásadní. Nové formy práce i úpravy
pracovní doby přinášejí pozitiva jak podnikům, tak pracovníkům a zvyšují jejich
adaptabilitu na tyto změny. Je pravda, že pružné formy práce – práce na
částečný pracovní úvazek, telework, sdílená pracovní místa apod. - využívají u
nás i v Evropě převážně ženy. Výhodou je, že žena může skloubit kariéru a
profesní život s rodinným a osobním životem. Práce z domova dává
ještě více prostoru pro další vzdělávání a zvyšování kvalifikace. Nevýhodou je,
například u práce na částečný úvazek, nižší odměna za práci, v některých
případech i omezený přístup k dalšímu profesnímu vzdělávání a tím i
rychlejšímu kariérnímu postupu. Určitým omezením bývá i nedostatečná síť
dostupných a kvalitních zařízení zajišťujících péči o děti v předškolním
věku či o osoby závislé. Flexibilita musí být doprovázena novou formou jistoty,
ne jistoty konkrétního pracovního místa, ale jistoty zaměstnání pro ženu či
muže a jejich hladkého přesunu na trhu práce. A právě tuto účinnou kombinaci a
komplementaritu flexibility a jistoty přináší koncept flexijistoty představený
v loňském roce Evropskou komisí. Nedávná soutěž pod hlavičkou
Zdeněk Málek,
místopředseda, Českomoravská konfederace odborových svazů
Jednání o opatřeních, která vedou k větší pružnosti na
trhu práce, jež je zároveň doprovázena jistotou pro zaměstnance a pracovníky
obecně, tj. o flexicurity, se na evropské i národní úrovni, vede již delší
dobu. Zapojili se do ní i evropští sociální partneři (tedy zaměstnavatelé a
odbory), stejně tak odbory a zaměstnavatelé v ČR. Do tohoto procesu zapadá i
nový zákoník práce, který je výsledkem snah o zachování rovnováhy na trhu práce
mezi větší pružností požadovanou zaměstnavateli a zároveň jistoty požadovanou
zaměstnanci. Proto byl v ZP dán větší prostor kolektivnímu vyjednávání, aby
konkrétní opatření mohla být dojednána ve prospěch zaměstnanců a
zaměstnavatelů.
Vzájemná výhodnost však může platit pouze v případech
založených na dobrovolnosti. Jen tak lze docílit toho, aby flexibilní formy
práce byly oboustranně přijatelné a nebyly ani jednostranným rozhodnutím
managementu, ani zdrojem sociálního dumpingu. Obdobně je třeba dbát na to, aby
různé formy pružných pracovních úvazků, které jsou považovány za řešení ve
smyslu slaďování pracovního, rodinného a soukromého života, se nestaly
"pastí" s dlouhodobými následky nižších příjmů, nemožnosti v
kariérním postupu a nakonec i ve výši důchodu.
"Flexicurity" se může osvědčit jenom tehdy,
fungují-li v praxi dobře nastavená opatření v sociální oblasti (aktivní
politika zaměstnanosti, opatření proti sociálnímu vyloučení, klíčové zdrojování
školství, jakož i zapojení do systému celoživotního vzdělávání apod.),
fungují-li kontrolní orgány, a především pak celá oblast finančně přístupných,
teritoriálně dostupných a vysoce kvalitních veřejných služeb.
Zde je však třeba konstatovat, a mnozí naši občané si to
již uvědomují, že jednostranně ideologicky motivovaná a bez účasti sociálních
partnerů a širší občanské veřejnosti uskutečňovaná reforma veřejných financí,
plánovaná privatizace celého veřejného zdravotního systému a dalších služeb,
stejně jako špatně nastavená důchodová reforma, povedou nejen ke zhoršování
možností slaďovat rodinné, soukromé a pracovní povinnosti, ale nakonec logicky
i k nárůstu nechráněné a často ilegální práce, často podporované nikým řádně
nekontrolovanými agenturami práce, jejichž vliv naopak v souladu s liberálně
založenou imigrantskou politikou současné vlády rapidně narůstá. Tomu se naše
odbory v zájmu svých členů a postižených zaměstnanců brání a budou v tomto
směru dále působit.