Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
na začátku prosince jsme spustili kampaň „Čím jste a čím byste chtěli být?“, která informuje o možnostech sladění pracovního a osobního života. Ne náhodou začala v období před vánoci. Protože konec roku, to je nápor snad na všechny zaměstnané v každém odvětví. (Ve zprávách jsem slyšela, že jeden on-line obchod dokonce musel kvůli předvánoční poptávce najet na třísměnný nonstop provoz.) Po práci se pak sháněly dárky, peklo cukroví, dělal bramborový salát a gruntoval celý byt. Přesto bylo snad ze všech stran slyšet o vánoční pohodě a kruhu rodinném. Pro mě osobně je to celé tak trochu schizofrenní a strašně náročný blázinec.
Kampaň „Čím jste a čím byste chtěli být?“ chtěla mimo jiné lidem vnuknout otázku: „Jak mám svůj život srovnat tak, abych měl(a) čas a sílu dělat to, co je pro mě důležité, aniž bych pozdě v noci padl(a) vyčerpáním?“ Koncept slaďování práce a soukromého života je vlastně velice osobní, protože klade tyhle „otázky na tělo“. Pokud si na ně sami nebudeme umět odpovědět, pokud nebudeme znát své cíle a priority, nebude to fungovat.
Na druhou stranu je důležité, aby byly možnosti slaďování zakotveny institucionálně, aby je stát podporoval a zaměstnavatelé umožňovali. Proto je jednou z významných oblastí soutěže Firma roku: Rovné příležitosti, jíž je toto číslo věnované, právě harmonizace práce a soukromého života. V následujících článcích se dozvíte, za co byly oceněny letošní nejlepší firmy, kterými jsou Česká spořitelna, IBM ČR, Unicredit Bank ČR a OLHO-Technik Czech. Pravidla soutěže momentálně umožňují udělit jen první tři místa a speciální cenu, a to je stále těžší, protože se do soutěže rok od roku hlásí více firem s velice propracovanými programy. Doufám, že vítězné firmy budou zdrojem inspirace i pro další zaměstnavatele, ať už velké či malé, pražské či regionální, administrativní či výrobní.
Přeji hezké čtení,
Jitka Kolářová, manažerka Firmy roku: Rovné příležitosti
Milan Štěch, předseda, Českomoravská asociace odborových svazů
Samozřejmě, že by měli, a to stále, bez ohledu na současnou krizi. Zákaz jakékoliv diskriminace, včetně té z důvodu pohlaví, je především základní lidský a civilizační přístup a je správné, že je garantován mezinárodními pakty a také naší ústavou. Bohužel, přes shora uvedené, objevují se případy otevřené a zejména skryté diskriminace. Mohu ze své práce v odborech hovořit např. i o zejména skryté diskriminaci pro odborové sdružování a projevený názor. Největším nepřítelem a důvodem toho, že projevy diskriminace stále existují, je strach. Ten umožňuje, aby mnozí despotové a nehumánně jednající manažeři mohli přežívat a dokonce svůj vliv často posilovat. Jsem přesvědčen, že tím, jak roste vzdělanost lidí, zejména mladých, přicházejících do praxe, se bude prostor pro tyto přístupy a činy omezovat.
Nina Bosničová, projektová manažerka, Gender Studies, o.p.s.
Dodržování rovných příležitostí je zákonnou povinností zaměstnavatelů za všech okolností, tedy jak v době prosperity a stability, tak v době krize. Nediskriminační, férový přístup je součástí společenské zodpovědnosti firem, tedy dobrých mravů a etického chování, které by také ideálně měly být standardem bez ohledu na aktuální hospodářskou situaci. Důvody pro aktivní podporu (genderové) diverzity v časech krize ale existují i jiné než jen „preskriptivní“ - zákonné a etické. Chytré podniky vědí, že diskriminovat a ospravedlňovat to krizí nedává smysl ani z velmi pragmatického, obchodního hlediska. Neférové chování vůči zaměstnancům a zaměstnankyním v náročnějším období může vést ke zničení dlouhodobě budovaného dobrého jména či k přetahování talentovaných a schopných lidí prozřetelnější konkurencí. V neposlední řadě je škoda krizi nevidět jako šanci k novému začátku, jako způsob, jak optimalizovat personální procesy a, v rámci nich, i důležité hledisko rovnosti příležitostí (nejen) žen a mužů.
Blanka Dubroková, ředitelka, PricewaterhouseCoopers
Určitě ano. Zaměstnavatelé, kteří myslí do budoucna vědí, že si nemohou dovolit tuto oblast podcenit ani v dobách hospodářské krize. Rovný přístup k zaměstnancům různého pohlaví, věku, náboženství či barvy pleti není jednorázovou záležitostí, která by se odvíjela od toho, zda ekonomika roste či nikoli. Je to přirozená a nedílná součást podnikání každé společnosti, která chce být lídrem ve svém oboru. Je totiž v zájmu každého zaměstnavatele vytvořit takové podmínky, aby se všichni jeho zaměstnanci mohli plně realizovat.